Animace na FAMU 2009
Výstava jedinečně představuje animované filmy, natočené na Katedře animované tvorby FAMU v uplynulých několika letech. Výstavu doprovází přípravné skicy a kresby k těmto filmům i krátká animovaná cvičení.
Od tužky k počítači.
Co je to animace? Kde začíná a končí? To zatím nikdo uspokojivě nevysvětlil. Jedno však je jasné. Na začátku je čistý bílý papír – a to je vše.
Animátoři jsou na tom z rodiny filmařů opravdu nejhůře. Dokumentaristé pracují s realitou, jaká opravdu existuje. Hraní filmaři povětšině rovněž pracují s realitou již existující – obzvlášť v dnešní době, kdy mají hodně hluboko do kapsy – ale i kdyby měli k dispozici všechny hollywoodské ateliéry a mohli počítat s hvězdami těch nejzvučnějších jmen, které by navíc kostýmy a maskami změnili k nepoznání, stejně by pracovali s živou materií. A co mají k dispozici animátoři?… Vůbec nic! Jen ten čistý bílý papír. Z toho na člověka padá hrůza. Ale zároveň je to i fascinující. Zřejmě je to i důvodem, proč se ke studiu na animace každoročně hlásí velký počet uchazečů.
Studium na katedře animované tvorby FAMU vyžaduje tři druhy talentu:
Autorský, - protože každý student si musí svoje filmy sám vymyslet a naučit se dovést své nápady a myšlenky až do koncentrované a ucelené formy filmového scénáře.
Herecký, - protože animace je v podstatě herectví s jakýmkoli neživým materiálem, ať už je to linka, loutka, hřebík, kámen nebo třeba krabička od zápalek, a s tímto materiálem musí student své vymyšlené příběhy sám zahrát.
Výtvarný, - protože všechno, co si student vymyslí v hlavě, musí také fyzicky vytvořit, dát svým myšlenkám a fantazii konkrétní výtvarnou podobu.
Tyto tři talenty se sejdou u jednoho člověka jen zřídka kdy. Proto také na katedře animace studuje nejvíce 5 studentů v jednom ročníku. Malý počet je pak základním předpokladem pro velice individuální práci s každým jednotlivým posluchačem při kultivaci některého z jeho tří talentů.
Když v roce 1990 katedra animované tvorby vznikla, jako devátá, tehdy poslední, nyní již předposlední katedra FAMU, existovalo již více než 30 let obdobné vysokoškolské pracoviště na Vysoké škole umělecko průmyslové. Prvořadým úkolem a zájmem pedagogů tedy bylo vymezit se vůči studijní koncepci tohoto tradičního a úspěšného ateliéru filmové a televizní grafiky a najít své vlastní místo na slunci.
Katedra animace FAMU pojímá animovaný film, v souladu s filosofií celé fakulty, jako prvotně dramatické dílo, vytvořené speciálními výtvarnými prostředky. Tím se odlišuje od VŠUP, kde je ten vztah přesně obrácený.
Za nejdůležitější složku filmu je na katedře animace FAMU považován scénář. Neustále se naplňuje a ukazuje stará pravda, že bez dobrého scénáře nemůže vzniknout dobrý film, zatímco dobrý scénář ještě nezaručuje zdařilý konečný výsledek.
Z animačních technologií – a že jich je nepočítaně – považují pedagogové za základní a nejdůležitější kreslený film. Kdo zvládne kreslenou animaci, naučí se bez velkých problémů animovat i plošku, loutku a jakýkoli objekt či materiál, který je ve filmu třeba oživit. „Tužka“ je na katedře animace základním tvůrčím nástrojem. Kreslené animaci jsou věnovány takřka celé první dva roky studia, a to je také důvodem, proč jsou na této výstavě tak bohatě zastoupeny atributy z kreslených filmů.
Poměry v animovaném filmu se od založení katedry rapidně změnily. Současnost kinematografie – a animované obzvlášť – probíhá ve znamení digitalizace. Animaci zcela ovládly počítače a bylo by marným a bláhovým bojem s větrnými mlýny, ignorovat tuto skutečnost. Počítač však může být v animaci „dobrým sluhou“, což je báječné, neboť dokáže usnadnit animátorskou dřinu, nebo také „špatným pánem“. To tehdy, když počítačová animace, ať ta 2D nebo 3D, přestane být prostředkem a stane se cílem. Snahou pedagogů je, aby k tomu na katedře animace FAMU nedošlo.
Tato výstava je prvním oficiálním představením výtvarné tvorby studentů katedry v letech 2000 až 2008. To už první vlna absolventů – pionýrů, jejichž díla zde nenajdete, přebírala štafetu umění v českém animovaném filmu a měla za sebou první výrazné úspěchy na mezinárodních festivalech.
Vystavující dvacetipětičlená druhá a třetí vlna jim však zdárně šlape na paty. Filmy, které můžete spatřit celé v pohybu na obrazovkách zdejších televizorů nebo si je můžete prohlédnout ve formě statických atributů na zdech či výstavních panelech, běží animovaným letem – světem a podávají zprávu, že ta slavná, a všemi obdivovaná, česká škola animovaného filmu zatím nevymřela, jenom zchudla.
Jiří Kubíček - pedagog
