Cesta s BP

Výstava představuje dílo Bohumíra Prokůpka i význam jeho osobnosti pro studenty i pedagogy na Katedře fotografie. Je kombinací Prokůpkových snímků, často vystavených vůbec poprvé, fotografií jeho kolegů pedagogů a prácí studentů, které vedl, či na jejichž vznik a podobu měl výrazný vliv. Přesto, že jsou zastoupené fotografie zdánlivě rozdílné, ukazují, jak mimořádnou silou Bohumír Prokůpek na své okolí působil. Výstava představuje netradiční koláž. Vytvořenou na jedné straně z často velmi rozdílných prací lidí z katedry, pohybující se od krajin k portrétům, zátiším či inscenovaným fotografiím, za použití ryze fotografických i multimediálních technik. A na straně z děl využívající pozůstalost Bohumíra Prokůpka, doprovázené úryvky z textů, které Bohumír Prokůpek při různých příležitostech o své tvorbě napsal. Zároveň vystavujeme skicář, do něhož si zachycoval první nápady k památníku v Lidicích. Při výběru nebylo důležité, odkud která fotografie pochází a kdy byla pořízena – snímky byly vnímány v symbolické rovině. A přestože nebylo možné vystavit všechno to, co je s Bohumírem Prokůpkem na FAMU spojené, dává hodně pestrá sestava alespoň malý obraz o obrovském vlivu, který na katedře měl. Výstava Cesta s BP je neobvyklým putováním, odehrávajícím se mimo čas a prostor. A hlavně poděkováním.

Helena Musilová

Bohumír Prokůpek*1954, Humpolec †2008, Pelhřimov

1982–1986 Katedra fotografie FAMU, Praha

1970–1974 Střední uměleckoprůmyslová škola v Brně

Po absolvování střední školy v roce 1974 byl zaměstnán jako výtvarník v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích, fotolaborant ČTK (1975–1976), obrazový redaktor Pressfota (1978–1985). Od roku 1986 působil ve svobodném povolání jako fotograf a publicista. V roce 1990 založil s přáteli vlastní vydavatelství Asco. V roce 2000 založil s Karlem Kuklíkem, Janem Reichem a Jaroslavem Benešem skupinu Český dřevák. Od roku 2003 byl vedoucím Atelieru plenéru na Katedře fotografie FAMU v Praze. Zabýval se fotografií krajiny a přírody, publikoval, vystavoval a v posledních letech se zabýval i architekturou. V roce 2003 obdržel za své fotografické dílo Cenu ministra životního prostředí ČR, v roce 2007 hlavní cenu Český interiér za řešení Památníku Lidice. Ve své fotografické tvorbě pracoval s různými formáty počínaje kinofilmem a konče plochými filmy 20x25 cm. Zatímco v maloformátové fotografii je jeho projev velice subjektivní až mystický (pozdně večerní a noční snímky, vyznačující se úmyslnou neostrostí a barevnou monochromií směřují spíše do oblasti související s malbou), je u velkoformátové fotografie, jak černobílé, tak i barevné, naopak věcný i romantický, někdy se snahou zužitkovat poznatky z maloformátové fotografie. Snímky jsou v přímé linii s fotografickou tradicí jak českou, tak i světovou. Jeho posledním současným velkým tématem je zbývající nedotčená příroda – a proti ní krajina, v níž je člověk přítomen svým dílem.

K výstavě vydala Katedra fotografie katalog v grafické úpravě Jana Měřičky.