Nacházíte se zde: Úvod Pro studentyBakalářské, diplomové a disertační práce (VŠKP)Tvorba › Jak psát text

Jak nejlépe postupovat při přípravě textové VŠKP

Výběr tématu práce
Výběr tématu je počátkem celého procesu přípravy, vlastní vědecké (odborné) práce i napsání textu. Je to především otázkou spolupráce s vaším vedoucím učitelem. Vyberte si téma, které je vám blízké, dosud nezpracované, dobře uchopitelné a lze ho jednoznačně definovat.  Dodržte pak zadané téma, případně vysvětlete, co vás vedlo k odchylkám. O změnu tématu je třeba požádat na vaší katedře.

Příprava na psaní
Nejprve je vhodné definovat problémy, které chcete řešit, stanovit cíl práce, zvolit metody a objasnit si, v čem bude spočívat přínos vaší práce. Důležitou součástí přípravy je rešerše informačních zdrojů, ze kterých můžete čerpat. Díky ní si uděláte přehled o dostupnosti relevantní literatury a budete mít čas ji včas získat a přečíst. Rozvrhněte si postupné kroky. Vymyslete vhodný a výstižný název (viz též dále) a sestavte strukturu budoucí práce. Naplánujte si dobře čas, který budete na jednotlivé kroky potřebovat. Usnadní vám to dodržet termín odevzdání.

Rešerše
Rešerše je soupis literatury k tématu, o kterém máte psát. Udělat rešerši znamená prohledat dostupné informační zdroje: katalogy knihoven, odborné elektronické databáze i jiné zdroje na internetu, např. webové stránky univerzit, vědeckých společností i firem oborově zaměřených na vaše téma. Shromáždění a přečtení vybrané relevantní literatury je předpokladem k vytvoření přehledu o stavu poznání v daném oboru a o tématu vaší práce. Utřídíte si tak základní poznatky, východiska a získáte inspiraci pro svou vlastní práci. Příprava na rešerši a její provedení zahrnuje několik kroků:

Výběr odborných termínů k tématu předpokládá znalost terminologie oboru v češtině i angličtině, protože vyhledávání v zahraničních elektronických databázích je obvykle založeno na komunikaci v angličtině.

Formulace rešeršního dotazu předpokládá znalost různých typů vyhledávání a rešeršních nástrojů, např. Booleovských a proximitních operátorů a znaků krácení. Pokud jste se neúčastnili žádného školení, je třeba alespoň přečíst si nápovědu (search tips apod.) v databázích, ale i v knihovních katalozích. Sestavení rešeršního dotazu znamená zkombinovat klíčová slova tématu do logických celků, případně s pomocí výše uvedených operátorů.

Výběr informačního zdroje znamená vytipovat si knihovny s vhodným oborovým fondem, dostupné oborové databáze a internetové zdroje (např. encyklopedie, volně přístupné oborové zdroje, významné vědecké instituce) a vyhledat v nich relevantní literaturu (dokumenty) nebo fakta, data, parametry a jiné údaje.

Vyhledávání v katalozích a databázích umožňují formuláře sestavené z vyhledávacích polí, do kterých vkládáte své rešeršní dotazy.

Získané výsledky je třeba posoudit a vybrat jen ty relevantní. Pokud výsledky neodpovídají vašim požadavkům, je třeba rešerši doladit - upřesnit, použít jiné odborné termíny nebo omezit vyhledávání na určité roky vydání, jazyk, typ dokumentu

Pokud jste vyhledávali v katalozích knihoven nebo databázích, které neobsahují plné texty nebo data a fakta, výsledkem rešerše jsou jen záznamy o literatuře, jejíž plné texty (knihy, články) teprve musíte získat - nejlépe prostřednictvím služeb knihovny.

S rešerší vám pomůže vaše fakultní knihovna.

Název práce
Název práce musí být krátký a výstižný. Musí jasně a stručně formulovat téma práce s využitím odborné terminologie. Rozhodně nepoužívejte nespisovné výrazy a složité formulace. Pamatujte na to, že název má za úkol podat základní informaci o tématu vaší práce.

Struktura práce
Struktura práce obsahuje kromě vlastního textu také stanovené formální náležitosti.

Požadavky na strukturu a formální upořádání práce najdete ve Výnosu rektora č. 4/2006 Pokyny pro tvorbu a úpravu vysokoškolských kvalifikačních prací na AMU.  V přílohách najdete také potřebné vzory pro správnou úpravu titulního listu, desek atd.

Užitečné doplňky k výnosu:
Poděkování, které lze vřadit před obsah je projevem úcty k těm, kdo autorovi při psaní práce jakkoliv pomáhali: konzultanti, učitelé, rodina (ne oponent, ten hotovou práci hodnotí).

Abstrakt (
nebo někdy též referát), je text shrnující vše podstatné o obsahu práce - cíle, metody, výsledky a závěry. Účelem je, aby čtenář mohl na základě abstraktu rozhodnout, jestli je pro něj přínosné číst celou práci. Text abstraktu by měl být stručný a srozumitelný, obvykle tvoří jeden odstavec se uvádí v jazyce práce a v angličtině. Pokud je jazykem práce angličtina, uvádí se také v češtině.

Volte zde vždy spisovný jazyk, nepište v ich-formě. Pamatujte na to, že váš abstrakt bude vždy veřejně dostupný a to např. i v katalogu knihovny. S vytvořením abstraktu vám může pomoci vaše fakultní knihovna.

Seznam zkratek
a symbolů se sestavuje v případě, že jich je větší množství, a řadí se před vlastní text práce, nebo na konec práce.

Soupis bibliografických citací
uvádějte v jednotném formátu a vždy podle normou stanovených pravidel. Jak tvořit správné citace najdete ZDE.

Seznam použité literatury
může být doplněn ještě další doporučenou literaturou k tématu a odkazy na zajímavé webové stránky. Forma seznamu použité literatury se řídí pravidly pro citování.

Přílohy
se zařazují na konec práce. Jsou to texty, obrázky, grafy, tabulky, které by přímo v textu byly zbytečně detailní, ale mají být po ruce k dokreslení východisek i výsledků řešení. Jsou číslovány a v textu se na ně může odkazovat. Před první přílohu se umisťuje seznam příloh.

Vysvětlivky
mohou být psány pod čarou na stránce textu, který vysvětlujete.

Co dělat, když najdu ve své už svázané nebo odevzdané práci chybu?

Pokud už máte práci hotovou, vytištěnou a svázanou, případně i odevzdanou a zjistíte, že jste v ní udělali významnou chybu, připravte opravu této chyby nazývanou Errata. Píše se na samostatný list papíru, který se s označením "Oprava" nebo "Errata" vloží do svazku. Musí jasně definovat chybu, její umístění v původním textu a její opravu.

Zkušenosti dále můžete získat také v uvedených publikacích:

ČMEJRKOVÁ, S.; DANEŠ, F.; SVĚTLÁ, D. Jak napsat odborný text. Praha: LEDA, 1999. 255 s.
ECO, Umberto. Jak napsat diplomovou práci. Olomouc: Votobia, 1997. 271 s.
FILKA, Jaroslav. Metodika tvorby diplomové práce. Brno: KNIHAŘ, 2002. 223 s.
HOLOUŠOVÁ, Drahomíra; KROBOTOVÁ, Milena. Diplomové a závěrečné práce. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2002. 117 s.
KAPOUNOVÁ, Jana. Formální úprava diplomové práce. Ostrava: Ostravská univerzita, 1998. 20 s.
KOŘÍNEK, J. ; STRNAD, V; POLSTER, V. Diplomová práce : (metodická pomůcka). Brno: MZLU, 1995. 170 s.
MICHALÍK, Petr; ROUB, Zdeněk; VRBÍK, Václav. Zpracování diplomové a bakalářské práce na počítači. Plzeň: Západočeská univerzita, 2002, 67 s.
PLACHETA, Zdeněk. Pokyny pro vypracování magisterské diplomové práce. Brno: Masarykova univerzita, 2000. 30 s.
SYNEK, Miloslav; SEDLÁČKOVÁ, Helena; VÁVROVÁ, Hana. Jak psát diplomové a jiné písemné práce. Praha: VŠE, 2002. 59 s.

Použité zdroje:

  1. SYNEK, M.; VÁVROVÁ, H.; SEDLÁČKOVÁ, H. Jak psát diplomové a jiné práce [online]. Praha : VŠE, 2002. Dostupný z WWW: <http://fph.vse.cz/pro-studenty/studentske-prace>.
  2. TKAČÍKOVÁ, Daniela. Jak pracovat s informacemi [online]. 2003, aktualizováno 6.6.2003 [cit. 2003-10-03]. Dostupné z <http://knihovna.vsb.cz/kurzy/index.html>.
  3. VIC ČVUT. Informační výchova [online]. c 2003, poslední revize 21.5.2003 [cit. 2003-10-02]. Dostupné z <http://knihovny.cvut.cz/vychova/infvychova.htm>.

 

Nahoru

© 2007-2011 Akademie múzických umění v Praze