Rok ve znamení národních oslav: Jak si AMU připomíná česká osmičková výročí?

Rok 2018 je pro Českou republiku výjimečný. Připomínáme si ty nejzásadnější mezníky českých dějin, které se udály v tzv. osmičkových letech (1918, 1938, 1948 a 1968). 28. října celý stát oslavil sto let od vzniku Československa; představení, koncerty, diskuze a filmy, které inspirovala ona „osmičková“ jubilea, však na AMU nebyly směřovány pouze k tomuto datu, ale protkávají celý sváteční rok. Připomeňme si tedy, jaké akce se již konaly a na které se můžeme v následujících dnech a týdnech pořád ještě těšit.

Začněme inscenací Prodané nevěsty na prknech Prozatímního, Stavovského a Národního divadla v letech 1868 až 2018, která stála na počátku školního výročního cyklu. Čtvrtý ročník studentů Katedry alternativního a loutkového divadla pod režijním vedením Petra Erbese a Borise Jedináka vytvořil scénickou koláž, jež je vlastně jakousi sondou do české historie. Jednotlivé výstupy herců v tradičních krojích dohromady pojí slavná domácí opera skladatele Bedřicha Smetany s dnes již kanonicky chytlavými melodiemi. Absolventská inscenace studentů KALDu je v divadle DISK stále na programu, a proto si diváci mohou oslavy protáhnout minimálně do konce roku 2018.
I květnový Zlomvaz, mezinárodní festival vysokých divadelních škol, jehož pořadatelem je Divadelní fakulta, reagoval na slavnostní rok 2018. Přímou vazbu na státní jubileum 100 let od vyhlášení Československé republiky měly přednášky a veřejné debaty, které se zabývaly pohledem mladé generace na dějiny a vývoj našeho státu. Cílem společných debat byla analýza účasti umělecké obce na vzniku republiky nebo v průběhu Pražského jara.
Zůstaneme-li ještě chvíli v DISKu, respektive na DAMU, nelze opomenou reprízu úspěšné inscenace dochovaných textů a partitur Emila Františka Buriana s názvem Vojna v podání pražského divadla BodyVoiceBand, jež byla speciálně uvedena v odpoledním čase dne 21. října. Také listopadová Noc divadel, která letos připadá na svátek 17. listopadu, je věnována Československu. Do programu je zařazena například inscenace vesnického dramatu bratří Mrštíků Maryša v podání studentů Katedry výchovné dramatiky, minikoncert československých hitů, lekce slovenského jazyka či dabingové studio, kde si můžou návštěvníci společně s pedagogy a studenty DAMU vyzkoušet jak český, tak i slovenský dabing.
Katedra činoherního divadla dále v průběhu podzimu pořádá v Divadle u Valšů cyklus inscenovaných čtení nazvaných Hrdina v českém dramatu, který je zaměřen na texty Josefa Kajetána Tyla, Jiřího Mahena nebo Aloise Jiráska. Nejbližší čtení proběhne 25.11. a 28.11. (texty František Langera) a 9.12. a 12.12. (texty Karla Čapka). Nakonec je za DAMU třeba zmínit i chystaný křest původního alba zaměřeného na události a dobové písně „osmičkových“ roků, který se uskuteční 13.11.

Přesuňme se na HAMU, kde se česká výročí slavila (a stále slaví) jak jinak, než skrze hudbu. Ke sto letům naší republiky uspořádala Hudební a taneční fakulta dne 17.10. Slavnostní koncert, jenž se uskutečnil v bazilice sv. Markéty a kde vystoupil orchestr Akademičtí komorní sólisté (AKS) pod vedením dirigenta Leoše Svárovského, dále také sólisté Kateřina Javůrková a Leoš Čepický. Na koncertě byla ve světové premiéře uvedena skladba Jana Dobiáše, doktoranda Katedry skladby HAMU, který se k ní vyjádřil následovně: „Jedna ze symbolických rovin skladby spočívá v tom, že jsou významné události českých dějin přeneseny na škálu deseti minut a mezi nimi se odehrávají jednotlivé různě dlouhé variace. Hudba v nich však nemá být jakýmsi popisem historických epoch, spíše sleduje celkový vývoj, který je v určitém rytmu rozčleněn.“
Svou čtyřletou tradici letos nepřeruší ani Koncert proti totalitě, jenž každoročně připomíná události Pražského jara a Sametové revoluce. Koncert se uskuteční na svátek 17.11. a opět v programu spojí laureáty interpretačních soutěží mezinárodního významu (Pražské jaro, ARD v Mnichově, Concours de Genève) a několik generací z řad studentů i pedagogů Hudební a taneční fakulty. Listopadový koncert, zaměřený na oslavy výročí sto let vzniku republiky, interpretačně obsáhnou špičkoví umělci působící na HAMU v Praze (Michal Kaňka, Leoš Čepický, Irvin Venyš, Martin Kasík, Ivo Kahánek) a zároveň umělci z univerzit sousedních států bývalého Rakouska-Uherska. V rámci hesla Evropské unie „Jednota v jedinečnosti“ představí spolu s úspěšnými studenty HAMU díla dvou žijících českých skladatelů. Prvním z nich je Pavel Zemek Novák a jeho dvě kvarteta věnovaná památce Jana Palacha a Jana Zajíce, druhým pak nestor české hudby 20. a 21. století Zdeněk Šesták a jeho hudební opus, jenž byl inspirován přednáškami filosofa Jana Patočky a autorů již zesnulých Ervína Schulhoffa a Hanse Krásy.
Koncert letos doprovází i výstava s názvem Studenti za svobodu, která skrze fotografie přibližuje zásadní okamžiky našich moderních dějin, v nichž hráli studenti významnou úlohu. Autorem této výstavy, kterou bude možné navštívit až do 17.12., je historik Michal Macháček.

Nakonec ani studenti Filmové a televizní fakulty nezůstávají stranou jubilejního dění. K připomínkám výročí přispěli projektem Anidok, který je každoročním cvičením studentů 2. ročníku Katedry animované tvorby FAMU. Letos vytvořili tvůrčí týmy společně se studenty z Katedry produkce a Katedry zvukové tvorby FAMU a společně se zaměřili právě na ona „osmičková“ výročí. 
Vznikl například animovaný dokument na téma „přelomové osmičky naší minulosti“ nazvaný Naše osmičky (Animace, scénář, režie: Petr Mischinger; Zvuk: Richard Vacula; Produkce: Rozálie Brožková) a konkrétně k roku 1918 vzniká animovaný dokument 19 20 18, který bude reflektovat tento zásadní rok z úhlu pohledu dnešních mladých lidí a jejich hodnot (Námět, režie animace: Andrea Szelesová; Hudba, zvuk: Kryštof Blabla; Produkce: Rozálie Brožková).

12. listopad 2018