INFORMACE REKTORA O ODMÍTNUTÍ ŽALOBY AS FAMU NA REKTORA VE VĚCI NÁVRHU NA ODVOLÁNÍ BÝVALÉHO DĚKANA FAMU ZDEŇKA HOLÉHO

Vážené členky a členové akademické obce AMU a zejména FAMU,

rád bych Vás informoval o pravomocném rozhodnutí Městského soudu v Praze č. j. 6 A 130/2018-46 v otázce návrhu na odvolání děkana Filmové a televizní fakulty Mgr. Zdeňka Holého akademickým senátem FAMU.

Akademický senát FAMU ve své žalobě vůči rektorovi Akademie múzických umění v Praze namítal, že usnesení AS FAMU ze dne 28. 5. 2018 o návrhu na odvolání děkana FAMU Zdeňka Holého je usnesením pro rektora závazným a žádal zrušení rozhodnutí rektora, kterým jsem se rozhodl návrhu na odvolání děkana nevyhovět.

Již od počátku jsem uváděl, že odvolání děkana považuji za krajní řešení, které by mělo být podloženo jasným odkazem na prokazatelné závažné porušování zákona, vnitřních předpisů a dobrých mravů děkanem. Taková pochybení v návrhu obsažena nebyla a z tohoto důvodu jsem se rozhodl postupovat tak, jak bylo uvedeno výše.

V rámci soudního sporu obě strany vyjádřily naději, že soudní řízení vyjasní vzájemné kompetence akademických orgánů a nabídne celé akademické obci jasnější vodítko, jak vnímat jejich vzájemné vztahy, součinnost a dělbu pravomocí, k čemuž soud přijal následující závěry.

Městský soud v Praze seznal (a odůvodnil), že akademický senát fakulty není subjektem aktivně legitimovaným k podání žaloby, neboť rozhodnutím rektora nemohlo být zasaženo do jeho práv.

Osobou, do jehož práv rozhodnutí rektora skutečně zasahuje je děkan, nikoli však akademický senát fakulty. Soud i s odkazem na praxi Nejvyššího správního soudu doslova uvedl, že správní žaloba je prostředkem „obranným“, nikoli „kontrolním“, který by umožňoval komukoli iniciovat, prostřednictvím podání žaloby ve správním soudnictví, kontrolu jakéhokoliv úkonu veřejné správy. Má pouze zajistit poskytování právní ochrany v případech, kdy veřejná správa vstupuje do právní sféry fyzických nebo právnických osob. Smyslem právní úpravy však není poskytnout ochranu každému, koho se může rozhodnutí správního orgánu nějakým způsobem dotknout, ale pouze přímo těm, kteří jsou jím přímo zasaženi a nemají žádný jiný způsob, jakým by se mohli přímému zásahu do svých subjektivních práv účinně bránit. Žalobní legitimace však nemá a nemůže svědčit všem těm, kteří mohli být nějakým způsobem rozhodnutím správního orgánu zasaženi nepřímo, nebo těm, kteří s ním ze svého přesvědčení nesouhlasí.“

Člen akademického senátu fakulty je dle mínění soudní praxe dotčen na svých veřejných subjektivních právech
tím, je-li mu znemožněno podílet se na rozhodování akademického senátu. Samotná skutečnost, že rektorem nebylo rozhodnuto podle návrhu akademického senátu fakulty, aktivní legitimaci k podání správní žaloby nezakládá.

Soud dále uvedl, že z žádného předpisu neplyne povinnost rektora návrhu na odvolání děkana vyhovět, a že rektor může za určitých okolností návrhu nevyhovět, podání návrhu na odvolání děkana se tak nerovná automatickému vyhovění tomuto návrhu ze strany rektora. Toto bylo potvrzeno i několika rozhodnutími Nejvyššího správního soudu.

Soud dospěl k závěru, že rozhodnutím rektora o neodvolání děkana FAMU nemohlo být zasaženo do práv akademického senátu FAMU.

V daném případě tak soud dospěl k závěru, že žalobu, podanou dne 6. 8. 2018 akademickým senátem FAMU, zastoupeným senátory Helenou Bendovou, Tomášem Janáčkem, Davidem Jařabem, Josefinou Lubojacki, Petrem Markem a Gretou Stocklassa, je třeba odmítnout, neboť byla podána osobou k tomu zjevně neoprávněnou. Proti tomuto rozhodnutí akademický senát FAMU nepodal v zákonné lhůtě opravný prostředek a rozhodnutí je tedy konečné a pravomocné.

Již dříve Městský soud v Praze také odmítl celkem tři žaloby, které s obdobnými námitkami podali postupně Helena Bendová, Vít Janeček a Vít Klusák. Ani v tomto případě žalobci proti rozhodnutí soudu nepodali opravný prostředek.

doc. Jan Hančil
rektor