V NAMU VYŠLO: HISTORICKÝ ESTETISMUS; REPREZENTACE HOLOKAUSTU V ČESKOSLOVENSKÉM A ČESKÉM HRANÉM FILMU 1948–2019

Kniha filmového teoretika Zdeňka Hudce, která právě vychází v NAMU, je uceleným tuzemským příspěvkem k tematice reprezentace holokaustu v československé a české narativní kinematografii uvedeného období. Zaobírá se funkcí tzv. „historického estetismu“, který představuje narativní filmovou historickou reprezentaci jako zobecňující obraz minulosti, reduktivní syntézu, která tím, že je schopna pojmout jen omezený počet dějových rovin a individuálních postav, určuje opakující se příběhové a stylové stereotypy.

Výklad je rozčleněn do čtyř tematických kapitol. První kapitola „Svědectví, film a sdělení nesdělitelného“ nastiňuje obecný pohled na problémy s estetickou reprezentací holokaustu ve vztahu k paměti, minulosti a zkušenosti. Druhá kapitola „Historik a filmař neboli narativní historiografie vs. historická kinematografie“ problematiku z první kapitoly nahlíží teoreticky a zabývá se příbuzností narativních postupů psané historiografie a kinematografie. Zohledňuje zejména zprostředkovanost historie formálními strategiemi příslušného média. Třetí kapitola, která mj. přináší stručný přehled československých a českých filmů s tematikou holokaustu, vymezuje první typ stereotypů historického estetismu v rovině zobrazování koncentráčnického prostředí, kostýmování, fyziognomie a chování postav (nacistů i jejich obětí), a to vzhledem k ideologickému pozadí doby, ve které byly jednotlivé filmy natočeny. Poslední kapitola pojednává méně obvyklou rovinu historického estetismu – druhý typ stereotypů, soustředěných ponejvíce do stylizovaných nenarativních sekvencí a významově zatížených vyšší produkcí metafor a symbolů, jejichž škála byla principiálně vytyčena prvním československým filmem s tematikou holokaustu – Dalekou cestou (1949) režiséra Alfréda Radoka.

Zdeněk Hudec vystudoval filmovou vědu na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kde následně pedagogicky působil. Dlouhodobě spolupracuje s Filmovou a televizní fakultou Akademie múzických umění v Praze a v roce 2012 zde byl jmenován docentem. Od roku 2019 je jeho domovským pracovištěm katedra střihu FAMU. Je autorem čtyř monografií věnovaných významným světovým režisérům (Samu Peckinpahovi, Paulu Verhoevenovi, Miklósi Jancsóvi, Peteru Greenawayovi), vydaných nakladatelstvím Casablanca. Je rovněž spoluautorem několika dalších filmovědných publikací a autorem desítek odborných studií a časopiseckých článků.

Více informací o této publikaci i dalších edičních počinech Nakladatelství AMU (včetně e-shopu) najdete na adrese: www.namu.cz