HLEDAT
Výběr tématu je počátkem celého procesu přípravy, vlastní vědecké (odborné) práce i napsání textu. Je to především otázkou spolupráce s vaším vedoucím učitelem. Vyberte si téma, které je vám blízké, dosud nezpracované, dobře uchopitelné a lze ho jednoznačně definovat. Dodržte pak zadané téma, případně vysvětlete, co vás vedlo k odchylkám. O změnu tématu je třeba požádat na vaší katedře.
Nejprve je vhodné definovat problémy, které chcete řešit, stanovit cíl práce, zvolit metody a objasnit si, v čem bude spočívat přínos vaší práce. Důležitou součástí přípravy je rešerše informačních zdrojů, ze kterých můžete čerpat. Díky ní si uděláte přehled o dostupnosti relevantní literatury a budete mít čas ji včas získat a přečíst. Rozvrhněte si postupné kroky. Vymyslete vhodný a výstižný název (viz též dále) a sestavte strukturu budoucí práce. Naplánujte si dobře čas, který budete na jednotlivé kroky potřebovat. Usnadní vám to dodržet termín odevzdání.
Rešerše je soupis literatury k tématu, o kterém máte psát. Udělat rešerši znamená prohledat dostupné informační zdroje: katalogy knihoven, odborné elektronické databáze i jiné zdroje na internetu, např. webové stránky univerzit, vědeckých společností i firem oborově zaměřených na vaše téma. Shromáždění a přečtení vybrané relevantní literatury je předpokladem k vytvoření přehledu o stavu poznání v daném oboru a o tématu vaší práce. Utřídíte si tak základní poznatky, východiska a získáte inspiraci pro svou vlastní práci. Příprava na rešerši a její provedení zahrnuje několik kroků:
Výběr odborných termínů k tématu předpokládá znalost terminologie oboru v češtině i angličtině, protože vyhledávání v zahraničních elektronických databázích je obvykle založeno na komunikaci v angličtině.
Formulace rešeršního dotazu předpokládá znalost různých typů vyhledávání a rešeršních nástrojů, např. Booleovských a proximitních operátorů a znaků krácení. Pokud jste se neúčastnili žádného školení, je třeba alespoň přečíst si nápovědu (search tips apod.) v databázích, ale i v knihovních katalozích. Sestavení rešeršního dotazu znamená zkombinovat klíčová slova tématu do logických celků, případně s pomocí výše uvedených operátorů.
Výběr informačního zdroje znamená vytipovat si knihovny s vhodným oborovým fondem, dostupné oborové databáze a internetové zdroje (např. encyklopedie, volně přístupné oborové zdroje, významné vědecké instituce) a vyhledat v nich relevantní literaturu (dokumenty) nebo fakta, data, parametry a jiné údaje.
Vyhledávání v katalozích a databázích umožňují formuláře sestavené z vyhledávacích polí, do kterých vkládáte své rešeršní dotazy.
Získané výsledky je třeba posoudit a vybrat jen ty relevantní. Pokud výsledky neodpovídají vašim požadavkům, je třeba rešerši doladit - upřesnit, použít jiné odborné termíny nebo omezit vyhledávání na určité roky vydání, jazyk, typ dokumentu
Pokud jste vyhledávali v katalozích knihoven nebo databázích, které neobsahují plné texty nebo data a fakta, výsledkem rešerše jsou jen záznamy o literatuře, jejíž plné texty (knihy, články) teprve musíte získat - nejlépe prostřednictvím služeb knihovny.
S rešerší vám pomůže vaše fakultní knihovna.
Název práce musí být krátký a výstižný. Musí jasně a stručně formulovat téma práce s využitím odborné terminologie. Rozhodně nepoužívejte nespisovné výrazy a složité formulace. Pamatujte na to, že název má za úkol podat základní informaci o tématu vaší práce.
Více o podrobností najdete v článku Jak správně vytvořit název práce
Struktura práce obsahuje kromě vlastního textu také stanovené formální náležitosti.
Požadavky na strukturu a formální upořádání práce najdete ve Výnosu rektora č. 4/2006 Pokyny pro tvorbu a úpravu vysokoškolských kvalifikačních prací na AMU. V přílohách najdete také potřebné vzory pro správnou úpravu titulního listu, desek atd.
Poděkování, které lze vřadit před obsah je projevem úcty k těm, kdo autorovi při psaní práce jakkoliv pomáhali: konzultanti, učitelé, rodina (ne oponent, ten hotovou práci hodnotí).
Abstrakt (nebo někdy též referát), je text shrnující vše podstatné o obsahu práce - cíle, metody, výsledky a závěry. Účelem je, aby čtenář mohl na základě abstraktu rozhodnout, jestli je pro něj přínosné číst celou práci. Text abstraktu by měl být stručný a srozumitelný, obvykle tvoří jeden odstavec se uvádí v jazyce práce a v angličtině. Pokud je jazykem práce angličtina, uvádí se také v češtině.
Volte zde vždy spisovný jazyk, nepište v ich-formě. Pamatujte na to, že váš abstrakt bude vždy veřejně dostupný a to např. i v katalogu knihovny. S vytvořením abstraktu vám může pomoci vaše fakultní knihovna.
Seznam zkratek a symbolů se sestavuje v případě, že jich je větší množství, a řadí se před vlastní text práce, nebo na konec práce.
Soupis bibliografických citací uvádějte v jednotném formátu a vždy podle normou stanovených pravidel. Jak tvořit správné citace najdete ZDE.
Seznam použité literatury může být doplněn ještě další doporučenou literaturou k tématu a odkazy na zajímavé webové stránky. Forma seznamu použité literatury se řídí pravidly pro citování.
Přílohy se zařazují na konec práce. Jsou to texty, obrázky, grafy, tabulky, které by přímo v textu byly zbytečně detailní, ale mají být po ruce k dokreslení východisek i výsledků řešení. Jsou číslovány a v textu se na ně může odkazovat. Před první přílohu se umisťuje seznam příloh.
Vysvětlivky mohou být psány pod čarou na stránce textu, který vysvětlujete.
Pokud už máte práci hotovou, vytištěnou a svázanou, případně i odevzdanou a zjistíte, že jste v ní udělali významnou chybu, připravte opravu této chyby nazývanou Errata. Píše se na samostatný list papíru, který se s označením "Oprava" nebo "Errata" vloží do svazku. Musí jasně definovat chybu, její umístění v původním textu a její opravu.
ČMEJRKOVÁ, S.; DANEŠ, F.; SVĚTLÁ, D. Jak napsat odborný text. Praha: LEDA, 1999. 255 s.
ECO, Umberto. Jak napsat diplomovou práci. Olomouc: Votobia, 1997. 271 s.
FILKA, Jaroslav. Metodika tvorby diplomové práce. Brno: KNIHAŘ, 2002. 223 s.
HOLOUŠOVÁ, Drahomíra; KROBOTOVÁ, Milena. Diplomové a závěrečné práce. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2002. 117 s.
KAPOUNOVÁ, Jana. Formální úprava diplomové práce. Ostrava: Ostravská univerzita, 1998. 20 s.
KOŘÍNEK, J. ; STRNAD, V; POLSTER, V. Diplomová práce : (metodická pomůcka). Brno: MZLU, 1995. 170 s.
MICHALÍK, Petr; ROUB, Zdeněk; VRBÍK, Václav. Zpracování diplomové a bakalářské práce na počítači. Plzeň: Západočeská univerzita, 2002, 67 s.
PLACHETA, Zdeněk. Pokyny pro vypracování magisterské diplomové práce. Brno: Masarykova univerzita, 2000. 30 s.
SYNEK, Miloslav; SEDLÁČKOVÁ, Helena; VÁVROVÁ, Hana. Jak psát diplomové a jiné písemné práce. Praha: VŠE, 2002. 59 s.
