HLEDAT
Centrum pro doktorská studia AMU otevírá v akademickém roce 2021/2022 novou podobu kurzu Výzkumné a publikační metody, jenž je určen všem studentům a studentkám doktorských studijních programů AMU.
VÝZKUMNÉ A PUBLIKAČNÍ METODY 2021/2022
Obsah nového kurzu vychází z dosavadních zkušeností a zohledňuje aktuální potřeby studentů doktorského studia všech tří fakult AMU; vychází přitom i z výsledků sociologických šetření, která v letech 2018 a 2019 proběhla mezi současnými i bývalými studenty doktorských programů AMU, a snaží se zohlednit některé jejich postřehy a podněty. Kurz si proto klade za cíle rozvíjet zejména oborově nespecifické znalosti a dovednosti, které jsou pro doktorandy všech doktorských programů AMU (ať již zaměřených na divadlo, hudbu, tanec či audiovizi) potřebné a jejichž zvládnutí patří ke standardnímu vybavení absolventů tohoto typu studia. Na jeho koncepci a realizaci se podílejí pedagogové jednotlivých fakult i externí spolupracovníci AMU.
Kurz je koncipován na celý akademický rok. Má nabídnout platformu pro diskusi, prostor pro setkávání doktorandů všech tří fakult a příležitosti pro sdílení metodologických přístupů i dalších zkušeností. Obsah kurzu se dělí do šesti tematických bloků (resp. 13 setkání od října do června), které doktorandi mohou absolvovat jednotlivě (1 ECTS za každý blok) či jako celek (6 ECTS).
Tematické bloky:
1. Akademická etika a vědecká komunikace
2. Informační zdroje a publikační platformy
3. Akademické psaní
4. Výzkumné projekty
5. Vytváření odborné knihovny zdrojů
6. Základy sociologických šetření
Kurz začíná 15. 10. 2021 a bude v pravidelném intervalu co dva týdny (další data viz a Obsah a harmonogram kurzu) probíhat od 10,00 do 13,00 hod. V letošním akademickém roce bude kurz veden formou on-line výuky.
OBSAH A HARMONOGRAM KURZU (DATA BLOKŮ):
15.10.2021 - Informační zdroje
29.10.2021 - Vědecká komunikace
12.11.2021 - Akademická etika
26.11.2021 - Publikační platformy
10.12.2021, 14.1.2022, 28.1.2022 - Akademické psaní
11.2.2022, 25.2.2022 - Výzkumné projekty
11.3.2022, 25.3.2022 - Vytvoření odborné knihovny zdrojů
8.4.2022, 22.4.2022 - Základy sociologického šetření
1. AKADEMICKÁ ETIKA A VĚDECKÁ KOMUNIKACE
1.1 AKADEMICKÁ ETIKA 12. 11. 2021
Jméno vyučujícího: Daniela Jobertová
Výsledky učení dané vzdělávací složky:
Po dokončení kurzu bude absolvent/ka znát
Po dokončení kurzu bude absolvent/ka schopen/na
Forma studia
Seminář vedený formou problémové diskuse na základě vybraných klíčových pojmů a zahrnující řešení modelových situací.
Obsah kurzu
Povinná literatura
Loreta TAUGINIENĖ, Inga GAIŽAUSKAITĖ, Irene GLENDINNING, Julius KRAVJAR, Milan OJSTERŠEK, Laura RIBEIRO, Tatjana ODIŅECA, Franca MARINO, Marco COSENTINO, Shivadas SIVASUBRAMANIAM, Tomáš FOLTÝNEK. Slovník pojmů pro akademickou etiku [Glossary for Academic Integrity]. Aktualizovaná verze, 2018. Přeloženo: Tomáš Foltýnek, Dita Dlabolová, Jana Dannhoferová, Veronika Králíková, Pavel Turčínek. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2019.
Knecht, P., & Dvořák, D. (2013). Etika vědecké práce a publikování pro mírně pokročilé. Pedagogická orientace, 23(4), 554–578. DOI: http://dx.doi.org/10.5817/PedOr2013-4-554
Internetové zdroje:
http://www.academicintegrity.eu/wp/
Hodnotící metody a kritéria
Předpokladem hodnocení je aktivní účast na semináři, vyplnění internetového šetření, písemné zpracování možných řešení zadané nejednoznačné situace rozhodování v akademickém kontextu. Kurzy Akademická etika a Vědecká komunikace tvoří jeden blok za 1 ECTS, jsou tedy hodnoceny společně; pro získání kreditu za celý blok je nutné splnění povinností v obou kurzech.
1. 2 VĚDECKÁ KOMUNIKACE 29. 10. 2021
Jméno vyučujícího: lektor v jednání
Výsledky učení dané vzdělávací složky:
Absolvent/ka bude schopen/a vybrat vhodný způsob prezentace vědeckovýzkumné práce a aplikovat pravidla vědecké komunikace v různých formách.
Forma studia
Přednáška a seminář
Obsah kurzu
Povinná literatura
Vattimo, G., Transparentní společnost, Praha: Rubato 2013, s. 30-51 (kap. “Společenské vědy a komunikační společnost”).
Doporučená literatura:
Burke, P., Společnost a vědění I: Od Gutenberga k Diderotovi, Praha: Karolinum 2009, s. 49-70 (kap. “Vědění etablované a institucionální”).
Burke, P., Společnost a vědění II: Od Encyklopedie k Wikipedii, Praha: Karolinum 2013, s. 107-133, 197-226 (kap. “Šíření poznatků” a “Dělení znalostí”).
Gross, A. G., Communicating Science: The Scientific Article from the 17th Century to the Present, Oxford University Press 2002.
Pokorná, D. – Ivanová, K., Komunikace ve vědě a výzkumu. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010.
Priest, S. a kol., Ethics and Practice in Science Communication, The University of Chicago Press 2018.
Šesták, Z., Jak psát a přednášet o vědě. Praha: Academia 2000.
Internetové zdroje:
The EU Guide to Science Communication, https://www.youtube.com/playlist?list=PLvpwIjZTs-Lhe0wu6uy8gr7JFfmv8EZuH
Hodnotící metody a kritéria
Kurzy Akademická etika a Vědecká komunikace tvoří jeden blok za 1 ECTS, jsou tedy hodnoceny společně; pro získání kreditu za celý blok je nutné splnění povinností v obou kurzech.
2. INFORMAČNÍ ZDROJE A PUBLIKAČNÍ PLATFORMY
2.1 INFORMAČNÍ ZDROJE 15. 10. 2021
Jméno vyučujícího: Tereza Czesany Dvořáková
Výsledky učení dané vzdělávací složky:
Absolventi se zorientují v nejčastějších typech českých i zahraničních pramenů a dalších informačních zdrojů, které jsou využívány ve výzkumné a vědecké práci. Naučí se prameny dobře citovat. Na konkrétních praktických příkladech zdokonalí své schopnosti rešeršní práce ve veřejných i vybraných licencovaných databázích, rejstřících, knihovních a archivních katalozích.
Forma studia
Přednáška a seminář
Obsah kurzu
Povinná literatura
Umberto Eco, Jak napsat diplomovou práci. Olomouc: Vobotia 1997.
Miroslav Hroch a kol., Úvod do studia dějepisu. Praha: SPN 1985
Miroslav Vaněk a kol., Orální historie. Metodické a "technické" postupy. Universita Palackého, Olomouc 2003.
Hodnotící metody a kritéria
Předpokladem hodnocení je aktivní účast na semináři. Rešerše s využitím oborových informačních databází. Kurzy Informační zdroje a Publikační platformy tvoří jeden blok za 1 ECTS, jsou tedy hodnoceny společně; pro získání kreditu za celý blok je nutné splnění povinností v obou kurzech.
2.2. PUBLIKAČNÍ PLATFORMY 26. 11. 2021
Jméno vyučujícího: Jan Jiřík
Výsledky učení dané vzdělávací složky:
Po dokončení kurzu bude absolvent/ka znát
Forma studia
Přednáška a seminář
Obsah kurzu
Povinná literatura
Internetové stránky odborných časopisů zaměřených na performativní umění (bude součástí kurzu).
Hodnotící metody a kritéria
Předpokladem hodnocení je aktivní účast na semináři. Rešerše odborného časopisu zaměřeného na performativní umění. Kurzy Informační zdroje a Publikační platformy tvoří jeden blok za 1 ECTS, jsou tedy hodnoceny společně; pro získání kreditu za celý blok je nutné splnění povinností v obou kurzech.
3. AKADEMICKÉ PSANÍ 10. 12. 2021, 14. 1. 2022 a 28. 1. 2022
Jméno vyučující: Michaela Fišerová
Výsledky učení dané vzdělávací složky:
Po dokončení kurzu bude absolvent/ka znát
Absolvent/ka
Forma studia
Přednáška a seminář
Obsah kurzu
Seminář 1
Součástí semináře bude také modelové procvičení si obhajoby disertační práce.
Seminář 2
Seminář 3
Povinná literatura
EVANS, D., GRUBA, P., ZOBEL, J. (2014): How to Write a Better Thesis. London: Springer.
DUNLEAVY, P. (2003): Authoring a PhD. New York: Palgrave Macmillan.
HENNING, E., GRAVETT, S., VAN RENSBURG, W.: (2005): Finding Your Way in Academic Writing. Pretoria: Van Schaik.
VYDRA, A. (2010): Akademické písanie. Ako vzniká filozofický text. Trnava: FF TU.
TURABIAN, K. (2013): Manual for Writers of Research Papers, Theses, and Chicago Guides to Writing, Editing, and Dissertations. Chicago: The Chicago University Press.
Hodnotící metody a kritéria
Předpokladem hodnocení je aktivní účast na semináři, samostudium zadané kontextové literatury a příprava materiálů pro praktické části jednotlivých seminářů. Kurz Akademické psaní je rozdělen do třech seminářů; pro získání kreditu (1 ECTS) za celý blok je nutné splnění povinností ve všech jeho částech.
4. VÝZKUMNÉ PROJEKTY 11. 2. 2022 a 25. 2. 2022
Jméno vyučujícího: lektor v jednání
Výsledky učení dané vzdělávací složky:
Absovent/ka získá schopnost definovat svou výzkumnou strategii a zpracovat grantovou žádost základního výzkumu po odborné, personální i rozpočtové stránce.
Studenti dále získají informace o interní podpoře vědy a výzkumu na AMU, s projektovou soutěží AMU i Studentskou grantovou soutěží, seznámí se s typy úspěšně realizovaných projektů, naučí se připravovat přihlášky projektů včetně plánování pracovních postupů, rozpočtů i jednotlivých typů výstupů.
Forma studia
Přednáška a seminář
Obsah kurzu
Seminář 1
Seminář 2
Povinná literatura
Zadávací dokumentace SGS AMU: https://www.amu.cz/cs/veda-vyzkum-rozvoj/grantove-souteze-na-amu/studentska-grantova-soutez-amu/
Zadávací dokumentace Juniorského grantu GAČR: https://gacr.cz/zadavaci-dokumentace/
Zadávací dokumentace Fulbrightova stipendia pro postgraduální studium: https://www.fulbright.cz/stipendia/stipendium-pro-postgradualni-studium/
Doporučená literatura:
Communicating EU research and innovation guidance for project participants, Version 1.0, 25 Septembre 2014.
Zdeněk Šesták, Jak psát a přednášet o vědě, Praha, Academia 2000.
J. Hruška, Desatero doporučení ke strategii psaní projektů [online] [2015-01-02]. Dostupné z: http://www.kraj-jihocesky.cz/file.php?par%5Bid_r%5D=40878&par%5Bview%5D=0.
Hodnotící metody a kritéria
Předpokladem hodnocení je aktivní účast na semináři, samostudium zadané grantové zadávací dokumentace. Kurz Výzkumné projekty je rozdělen do dvou seminářů; pro získání kreditu (1 ECTS) za celý blok je nutné splnění povinností ve všech jeho částech.
5. VYTVÁŘENÍ ODBORNÉ KNIHOVNY ZDROJŮ 11. 3. 2022 a 25. 3. 2022
Jména vyučujících: Tomáš Langer
Výsledky učení dané vzdělávací složky:
Po dokončení kurzu bude absolvent/ka znát
Po dokončení kurzu bude absolvent/ka schopen/na
Forma studia
Seminář organizovaný jako praktický workshop s vlastním PC.
Ke kurzu je k dispozici online studijní opora, ve které jsou veškeré materiály a cvičení, pro studenty a pedagogy AMU dostupná po prvním přihlášení do Moodle AMU na https://moodle.amu.cz/course/view.php?id=475. Na semináře si studenti přinesou vlastní notebook a předem si založí účet na www.zotero.org a nainstalují free aplikaci Zotero z https://www.zotero.org/download/.
Obsah kurzu
Seminář 1
Seminář 2
Povinná literatura
LANGER, Tomáš. Citační manažer Zotero - bibliografické citace a inteligentní práce s informačními zdroji [online kurz v LMS Moodle]. Dostupné z https://moodle.amu.cz/course/view.php?id=475
BIERNÁTOVÁ, Olga a Jan SKŮPA, 2011. Bibliografické odkazy a citace dokumentů dle ČSN ISO 690 (01 0197) platné od 1. dubna 2011. Brno, 2. září 2011 [cit. 2020-08-31]. Dostupné z: http://www.citace.com/soubory/csniso690-interpretace.pdf.
AMU. Pokyny k formální úpravě studií a dalších příspěvků v časopise ArteActa. ArteActa [online]. Praha, b.d. [cit. 2020-08-31]. Dostupné z: https://www.arteacta.cz/wp-content/uploads/2020/06/ArteActa-pravidla-form%C3%A1ln%C3%AD-%C3%BApravy-text%C5%AF.pdf
Doporučená literatura:
ČSN ISO 690. Informace a dokumentace – Pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2011. 40 s. Třídící znak 01 0197.
Hodnotící metody a kritéria
Předpokladem hodnocení je aktivní účast na obou seminářích. Dále student či studentka beze zbytku splní a odevzdá sadu praktických úkolů: absolvování online prezentace k plagiátorství, absolvování výukového testu na citace, vytvoření vlastní knihovny odborných zdrojů v Zoteru, analýza citačního stylu vybraného odborného periodika, provázání vlastního odborného textu se Zoterem.
Kurz Vytváření odborné knihovny zdrojů je rozdělen do dvou seminářů; pro získání kreditu (1 ECTS) za celý blok je nutné splnění povinností ve všech jeho částech.
6. ZÁKLADY SOCIOLOGICKÝCH ŠETŘENÍ 8. 4. 2022 a 22. 4. 2022
Jméno vyučujícího: Daniela Machová
Výsledky učení dané vzdělávací složky:
Absolventi získají základní znalosti a informace z oblasti sociologického šetření. Seznámí se možnostmi kvalitativního a především kvantitativního výzkumu od počátečního nastavení projektu po vyhodnocení dat. V praktické části si vyzkouší sestavit a naprogramovat online dotazník.
Forma studia
Praktický workshop
Obsah kurzu
Povinná literatura
Hendl, Jan: Přehled statistických metod zpracování dat, Praha , 2004, Portál
Hendl, Jan: Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace, Praha, 2008, Portál
Disman, Miroslav: Jak se vyrábí sociologická znalost, Praha, 2002, Karolinum
Vinopal, Jiří: Kognitivní přístupy v metodologii výzkumných šetření: Metoda okamžité validizace. Praha, 2008, Sociologický ústav AV ČR
Hodnotící metody a kritéria
Předpokladem hodnocení je aktivní účast na semináři, vypracování zadaného úkolu (nastavení designu vlastního výzkumného projektu včetně přípravy dotazníku/diskusního scénáře). Kurz Základy sociologických šetření je rozdělen do dvou praktických workshopů; pro získání kreditu (1 ECTS) za celý blok je nutné splnění povinností ve všech jeho částech.
Profily členů pedagogického týmu:
Mgr. MgA. Tereza Czesany Dvořáková, PhD.
Vystudovala filmovou vědu na FF UK v Praze a filmovou a televizní produkci na FAMU. V současnosti působí jako odborná asistentka katedře filmových studií na FF UK a odborná redaktorka vědeckého časopisu ArteActa. Vyučuje také na AMU, FAMU a VŠKK. Působí též jako radní Státního fondu kinematografie. Je autorkou vědeckých studií věnovaných především dějinám českého filmu, zabývá ekonomickými dějinami filmu, filmovou politikou nebo filmovou výchovou. Je spoluautorkou monografických publikací Prag-Film AG 1941-1945 (SRN, 2008), Generace normalizace. Ztracená generace českého filmu? (NFA, 2016), Jak vznikl film (Argo, 2017) a Jak se dělá film (Argo, 2019).
doc. Mgr. Michaela Fišerová, Ph.D.
Vystudovala estetiku na Université Paris 8-Saint Denis v Paříži, doktorát z filozofie obhájila na Université Paris 7-Denis Diderot v Pařízi, habilitovala se z filozofie na Masarykově univerzitě v Brně V letech 2010–2018 působila jako odborná asistentka na Univerzitě Karlově v Praze. V současnosti působí jako odborný pracovník na katedře Mediálních studií Metropolitní univerzity Praha. Kontinuálně se zabývá výzkumem v oblasti vizuálních studií a současné francouzské filosofie, především dekonstrukce a poststrukturalismu. Je autorkou celé řady odborných studií, které byly publikovány především v zahraničních časopisech (Filozofia, Philosophy Today, Signata, Tumultes a další). Dále je autorkou odborných monografií Fragmenární vidění. Ranciere, Derrida, Nancy (2019), Dekonstrukce podpisu. Jacques Derrida a opakování neopakovatelného (2016), Obraz a moc. Rozhovory s francouzskými mysliteli (2015), Partager le visible. Repenser Foucault (2013), či jednou ze spoluautorek kolektivních monografií Kyberfotografie. Neprůhledné médium a technologický realismus (2019) Gilles Deleuze o literatuře: mezi uměním, animalitou a politikou (2018), Vitalita smrti (2018), How to Make our Signs Clear (2017), New Mediation, New Pop-Culture? (2015), Dejiny sociálneho a politického myslenia (2013), Rozum, nerozum a přesvědčivost obrazů (2011), Du Printemps de Prague a la Chute du Mur de Berlin (2009), Paradoxy a hranice racionality (2007) a dalších. Je členkou několika mezinárodních filozofických asociací.
Mgr. Jan Jiřík, Ph. D.
Studoval obor divadelní věda na FF UK v Praze a antropologii kultury na IKP UW ve Varšavě. Působí jako odpovědný redaktor v odborném časopise ArteActa. Jako odborný reaktor spolupracuje s několika nakladatelstvími (Academia, IDU, NAMU). Přednáší na DAMU v Praze. Publikoval odborné studie z oblasti dějin soudobého středoevropského divadla v Česku i v zahraničí. Je členem mezinárodního výzkumného týmu Reclaimed Avant-Garde. Jako dramaturg se podílí na uměleckém a ideovém profilu mezinárodního setkání divadel střední Evropy Palm Off Fest. Je členem dramaturgické rady IDU a externí expert grantové rady hl. m. Prahy. Výběr z knižních publikací: Divadlo a utopie (NAMU, 2017), Horizonty evropského dramatu (editorsky a autorsky připravil společně se Z. Augustovou a D. Jobertovou; NAMU, 2017), Ad honorem Eva Stehlíková (autorsky a editorsky připravil společně s P. Šípovou a M. Spívalovou).
doc. Mgr. Daniela Jobertová, Ph.D.
Absolvovala magisterské studium anglistiky a romanistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, následně doktorské studium na Divadelní fakultě AMU a zároveň na Univerzitě Paříž VIII – Saint-Denis ve Francii. Dlouhodobě se zabývala francouzskou dramatickou tvorbou, zejména obdobím klasicismu, a také francouzským divadlem druhé poloviny 20. století. Jako překladatelka spolupracovala zejména s divadelním režisérem Radovanem Lipusem, pro něhož překládala hry Marivauxe a Lesage, dále pak překládala např. hry Marguerite Durasové, Bernarda-Marie Koltèse, Pierra de Beaumarchaise, Georgese Feydeaua a další. V současné době vede katedru teorie a kritiky na DAMU, kde učí divadelní kritiku, dějiny divadla, umělecký překlad a odborný překlad; přeložila např. Divadelní slovník Patrice Pavise či – spolu s Janem Hančilem – Americké avantgardní divadlo Arnolda Aronsona. Vydala např. monografii Když mluvit znamená jednat: francouzská dramatická a divadelní tvorba konce 20. století (NAMU: Praha, 2009), je editorkou kolektivní monografie V hlavní roli text: Podoby a proměny scénického čtení (NAMU: Praha, 2014) a spolueditorkou kolektivní monografie Horizonty evropského dramatu: Současný divadelní text mezi dramatickými a postdramatickými tendencemi (NAMU: Praha, 2017). Na AMU uspořádala ve spolupráci s Filosofickým ústavem Akademie věd konferenci Artistic Research: Is There Some Method? (2016). Od roku 2012 je prorektorkou AMU, v letech 2012-2016 pro mezinárodní záležitosti a zajišťování kvality, od roku 2017 pro studijní záležitosti a zajišťování kvality. V současné době je jako pozorovatelka zapojena do společného rozvojového projektu několika českých vysokých škol zaměřeného právě na problematiku akademické integrity a plagiátu.
Ing. Tomáš Langer, Ph.D.
Pedagogicky se dlouhodobě věnuje využívání technologií ve výuce a profesně školnímu managementu, řízení projektů a databázovému zpracování dat. Vystudoval Mezinárodní obchod a Učitelství na Vysoké škole ekonomické v Praze a pedagogické Ph.D. tamtéž se zaměřením na využití metafor a analogií ve vzdělávání. Část profesní dráhy strávil v mezinárodním businessu jako analytik a databázový vývojář, část jako pedagog a manažer ve vyšším odborném a vysokém školství. V současnosti působí na AMU jako manažer a metodik rozsáhlého projektu zaměřeného na vybudování systému zajišťování kvality, reakreditace studijních programů a vývoj studijních opor, a zároveň jako akademický pracovník na VŠE v Praze se zaměřením na tvorbu audiovizuálního vzdělávacího obsahu, learning management systémy a cloudové aplikace ve vzdělávání. Výuce citačních pravidel a využití citačních manažerů se formou workshopů věnuje od roku 2011.
MgA. Mgr. Daniela Machová, Ph.D.
Vystudovala sociologii na FF UK v Praze a v taneční vědu na HAMU. Pět let pracovala jako analytik marketingového výzkumu v mezinárodní agentuře Millward Brown, kde se věnovala kvantitativnímu i kvalitativnímu výzkumu pro klienty Vodafone, Česká spořitelna, Škoda, Cetelem, BEL Sýry, IKEA, Člověk v tísni. Metodologii sociologického výzkumu využívá i ve své badatelské práci, kde se v současnosti zaměřuje na společenský tanec a fenomén tzv. tanečních, v minulosti zkoumala profesi tanečníka, tanečního mistra, taneční studia a taneční publikum. Je redaktorkou a ředitelkou Tanečních aktualit, o. p. s. Publikační činnost: Předávání znalostí mezi tanečními mistry. IN: Národopisná revue, 4/2018; Taneční studia, Struktura a rysy v rámci taneční podnikatelské komunity, Praha 2016; Reflexe polky v tanečních manuálech. IN: Tanec a balet v Čechách, Čechy v tanci a baletu, Praha 2016; Fenomén taneční z pohledu sociálních funkcí v české společnosti 20. a 21. století. IN: Teritoria umění, Praha 2015; Proměny kurzů tance a společenské výchovy pro mládež v Čechách od poloviny 19. století po současnost. IN: Národopisná revue, 3/2015; Svoboda na volné noze versus jistota v angažmá? Sonda do života tanečníků v 21. století v Čechách. IN: Profese tanečníka: mezi obdivem a odsouzením, Praha 2013; Výzkum tanečního publika. Porovnání diváků klasické a alternativní taneční scény. IN: Tanec a společnost, Praha 2009
