KURZ VÝZKUMNÉ A PUBLIKAČNÍ METODY

Centrum pro doktorská studia AMU otevřelo v akademickém roce 2021/2022 novou podobu kurzu Výzkumné a publikační metody, jenž je určen všem studentům a studentkám doktorských studijních programů AMU.

Obsah nového kurzu vychází z dosavadních zkušeností a zohledňuje aktuální potřeby studentů doktorského studia všech tří fakult AMU; vychází přitom i z výsledků sociologických šetření, která v letech 2018 a 2019 proběhla mezi současnými i bývalými studenty doktorských programů AMU, a snaží se zohlednit některé jejich postřehy a podněty. Kurz si proto klade za cíle rozvíjet zejména oborově nespecifické znalosti a dovednosti, které jsou pro doktorandy všech doktorských programů AMU (ať již zaměřených na divadlo, hudbu, tanec či audiovizi) potřebné a jejichž zvládnutí patří ke standardnímu vybavení absolventů tohoto typu studia. Na jeho koncepci a realizaci se podílejí pedagogové jednotlivých fakult i externí spolupracovníci AMU.

Kurz je koncipován na celý akademický rok. Má nabídnout platformu pro diskusi, prostor pro setkávání doktorandů všech tří fakult a příležitosti pro sdílení metodologických přístupů i dalších zkušeností. Obsah kurzu se dělí do šesti tematických bloků (resp. 13 setkání od října do června), které doktorandi mohou absolvovat jednotlivě (1 ECTS za každý blok) či jako celek (6 ECTS).

Tematické bloky:
1. Akademická etika a vědecká komunikace
2. Informační zdroje a publikační platformy
3. Vytváření odborné knihovny zdrojů
4. Výzkumné projekty
5. Akademické psaní
6. Základy sociologických šetření

Kurz se koná jednou za 14 dní, v pátek od 10,00 do 13,00 hod . V akademickém roce 2023/24 bude kurz veden on-line.

OBSAH A HARMONOGRAM KURZU (DATA BLOKŮ) AR 2023/24: TBA

1. AKADEMICKÁ ETIKA A VĚDECKÁ KOMUNIKACE
1.1 AKADEMICKÁ ETIKA

Jméno vyučujícího: Daniela Jobertová

Výsledky učení dané vzdělávací složky:
Po dokončení kurzu bude absolvent/ka znát

• obecné principy a základní pojmy akademické integrity
• typy prohřešků proti akademické etice při vlastní výzkumné práci a zveřejňování jejích výsledků

Po dokončení kurzu bude absolvent/ka schopen/na

• vymezit, popsat a aplikovat etický rozměr jednání v akademickém kontextu
• nastínit varianty chování v eticky nejednoznačných situacích včetně jejich dopadů a navrhnout řešení
• vyhodnotit míru porušení citačních zásad v odborném textu
• vysvětlit rozdíl mezi porušením akademické etiky a nekvalitním výzkumem

Obsah kurzu

• expozice základních pojmů a principů akademické etiky
• důvody porušování akademické integrity ze strany studentů i výzkumníků
• zásady práce s myšlenkami druhých
• publikační praxe a typy jejího porušení (desatero)
• antiplagiátorské systémy – co umí a co neumí
• etické komise a etické kodexy
• chování ve výzkumné komunitě, konflikty zájmů, whistleblowing
• vztah doktoranda a školitele
• plagiátorské kauzy a jejich dopad

1. 2 VĚDECKÁ KOMUNIKACE

Jméno vyučujícího:  lektor v jednání

Výsledky učení dané vzdělávací složky:
Absolvent/ka bude schopen/a vybrat vhodný způsob prezentace vědeckovýzkumné práce a aplikovat pravidla vědecké komunikace v různých formách.

Obsah kurzu

• workshopy, semináře, symposia, konference, kongresy
• organizace vědecké události
• účast na vědecké události – konferenční příspěvky (plenární a zvaná přednáška, panel, paper, poster, zpráva z konference)
• publikační záměr (článek v odborném časopise a odborná kniha)
• publikační a redakční praxe, recenzní řízení
• ediční praxe (kolektivní monografie, sborník, tematické číslo časopisu)
• odborné společnosti (zejm. v oblasti uměleckého výzkumu)
• popularizace vědy, soutěže a ceny

2. INFORMAČNÍ ZDROJE A PUBLIKAČNÍ PLATFORMY
2.1 INFORMAČNÍ ZDROJE

Jméno vyučujícího: Tereza Czesany Dvořáková

Výsledky učení dané vzdělávací složky:
Absolventi se zorientují v nejčastějších typech českých i zahraničních pramenů a dalších informačních zdrojů, které jsou využívány ve výzkumné a vědecké práci. Naučí se prameny dobře citovat. Na konkrétních praktických příkladech zdokonalí své schopnosti rešeršní práce ve veřejných i vybraných licencovaných databázích, rejstřících, knihovních a archivních katalozích.

Obsah kurzu

• typy pramenů a jejich dělení
• české a zahraniční paměťové a informační instituce
• sítě a platformy pro výzkum v oblasti performativních umění
• databáze a informační platformy on-line
• citační rejstříky
• společné i samostatné rešerše dle zadaných kritérií

2.2. PUBLIKAČNÍ PLATFORMY

Jméno vyučujícího: Veronika Klusáková

Výsledky učení dané vzdělávací složky:
Po dokončení kurzu bude absolvent/ka znát

• odborné časopisy zaměřené na performativní umění a jejich profily
• publikační standardy a principy recenzního řízení

Obsah kurzu

• odborné časopisy zaměřené na performativní umění: rozdíl mezi impaktovanými, recenzovanými a odbornými časopisy
• otevřená věda a Open Access
• publikační standardy
• principy recenzních řízení;
• tištěné a elektronické časopisy
• nové možnosti zveřejňování výsledků uměleckého výzkumu
• kulatý stůl s představiteli odborných časopisů v oblasti performativního umění: Iluminace , Živá hudba , Divadelní revue , ArteActa atp.

3. VYTVÁŘENÍ ODBORNÉ KNIHOVNY ZDROJŮ

Jména vyučujících: Tomáš Langer

Výsledky učení dané vzdělávací složky:
Po dokončení kurzu bude absolvent/ka znát

• principy citování a práce s cizími myšlenkami
• náležitosti normy ISO690 podle vybrané interpretace

Po dokončení kurzu bude absolvent/ka schopen/na

• ocenit důležitost citování cizích myšlenek
• ovládat citační manažer Zotero včetně jeho propojení do MS Word
• analyzovat požadovaný citační styl odborného periodika
• používat citační manažer Zotero pro běžnou badatelskou práci

4. VÝZKUMNÉ PROJEKTY

Jméno vyučujícího: Jindřiška Bláhová

Výsledky učení dané vzdělávací složky:
Absovent/ka získá schopnost definovat svou výzkumnou strategii a zpracovat grantovou žádost základního výzkumu po odborné, personální i rozpočtové stránce.
Studenti dále získají informace o interní podpoře vědy a výzkumu na AMU, s projektovou soutěží AMU i Studentskou grantovou soutěží, seznámí se s typy úspěšně realizovaných projektů, naučí se připravovat přihlášky projektů včetně plánování pracovních postupů, rozpočtů i jednotlivých typů výstupů.

Obsah kurzu

• tuzemská grantová schémata AMU (SGS, DKR, AR Fellowship, Doktorské mobility, Igráček) i mimo AMU (ČLF, IDU, GAČR, TAČR, NAKI);
• zahraniční možnosti (Fulbright, DAAD, IFP atd.)
• postupy a metody při přípravě a realizaci výzkumného projektu
• koncepce a řešení dílčího výzkumného projektu v rámci disertačního výzkumu: obsahová rovina projektu a formální rovina projektu ve vztahu ke konkrétní výzvě
• komunikační strategie grantového projektu

5. AKADEMICKÉ PSANÍ

Jméno vyučující: Michaela Fišerová

Výsledky učení dané vzdělávací složky:
Po dokončení kurzu bude absolvent/ka znát

• strukturu odborného textu a jeho formální náležitosti
• různé podoby akademického textu (odborná studie, konferenční příspěvek, abstrakt, recenze, poster)

Absolvent/ka

• bude umět strategicky připravit odborný text z hlediska vymezení obsahu, formulace hypotézy, výběru metodologie
• osvojí si kritické a koncepční myšlení a čtení akademického textu coby konstruktivní oponent
• bude umět předjímat možnou kritiku, stane se kritickým partnerem do akademické diskuse
• zkusí si modelovou obhajobu své disertační práce, výběr abstraktu na konferenci, posouzení článku pro odborný časopis

Obsah kurzu

• postupy a záměry kvalitního, originálního a přesvědčivého akademického psaní
• formulování inovativní hypotézy
• výběr vhodné metodologie
• seznámení se s příklady dobré praxe
• praktická část: prezentace vlastní disertace z hlediska:
  1. vybraného teoretického kontextu
  2. formulace výzkumného problému
  3. originality vlastní hypotézy
  4. navrženého rozvrhu a metody výzkumu
  5. předpokládaného přínosu zkoumání různé podoby odborného textu (odborná studie, konferenční příspěvek, abstrakt, recenze, poster
• alternativní podoby konferenčních příspěvků (performance lecture, no-paper contribution, fishbowl)
• praktická část: představení abstraktu konferenčního příspěvku, který souvisí s tématem disertace účastníků kurzu (vzájemná odborná diskuse)

6. ZÁKLADY SOCIOLOGICKÝCH ŠETŘENÍ

Jméno vyučujícího: Daniela Machová

Výsledky učení dané vzdělávací složky:
Absolventi získají základní znalosti a informace z oblasti sociologického šetření. Seznámí se možnostmi kvalitativního a především kvantitativního výzkumu od počátečního nastavení projektu po vyhodnocení dat. V praktické části si vyzkouší sestavit a naprogramovat online dotazník.

Obsah kurzu

• praktický workshop zaměřený na seznámení se s metodami sociologického výzkumu s ukázkou probíraných principů v praxi
• kvalitativní a/nebo kvantitativní výzkum
• tvorba dotazníků/diskusních scénářů ve vztahu k cílové dotazované skupině a chování respondentů
• prostředky a postupy dotazování (především elektronické nástroje dotazování (GoogleForms)
• vyhodnocování dat a nejčastější chyby
• součástí workshopu bude nastavení designu vlastního výzkumného projektu včetně přípravy dotazníku/diskusního scénáře

Profily členů pedagogického týmu:

Mgr. Jindřiška Bláhová, Ph.D.
Filmová historička, vedoucí Centra pro doktorská studia AMU a filmová redaktorka týdeníku Respekt. V letech 2014–21 působila jako odborná asistentka na Katedře filmových studií FF UK. Vystudovala Žurnalistiku a Mediální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Doktorát získala na School of Film and Television na University of East Anglia, Velká Británie a na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Její disertační práce A Tough Job for Donald Duck: Hollywood, Czechoslovakia, and Selling Films behind the Iron Curtain byla oceněna Bolzanovou cenou Univerzity Karlovy. Specializuje se na vztahy mezi Hollywoodem a Evropou, filmovou kulturu v období státního socialismu, transformaci po roce 1989 a dějiny filmových festivalů. Vede filmový časopis Cinepur . Přednášela dějiny a analýzu na univerzitách ve Velké Británii (Manchester Metropolitan University, University of East Anglia) a v Česku (Univerzita Karlova v Praze, Masarykova Univerzita v Brně). Vedle rozsáhlé publikační činnosti v češtině v odborných periodicích a antologiích vyšly její studie v anglickém jazyce v předních zahraničních akademických časopisech: Historical Journal of Film, Radio and Television, Film History, Post Script a Studies in European Cinema . Jako hostující editorka připravila tematická čísla odborného filmového časopisu Iluminace : Postfeminismus, Trezorové filmy a Filmové festivaly. Aktuálně připravuje do tisku kolektivní monografii o dějinách MFF Karlovy Vary před rokem 1989.

Mgr. MgA. Tereza Czesany Dvořáková, PhD.
Vystudovala filmovou vědu na FF UK v Praze a filmovou a televizní produkci na FAMU. V současnosti působí jako odborná asistentka na katedře filmových studií na FF UK a vede Katedru produkce FAMU, kde také vyučuje. V minulosti působila jako radní Státního fondu kinematografie. Je autorkou vědeckých studií věnovaných především dějinám českého filmu, zabývá ekonomickými dějinami filmu, filmovou politikou nebo filmovou výchovou. Je spoluautorkou monografických publikací Prag-Film AG 1941-1945 (SRN, 2008), Generace normalizace. Ztracená generace českého filmu? (NFA, 2016), Jak vznikl film (Argo, 2017) a Jak se dělá film (Argo, 2019).

doc. Mgr. Michaela Fišerová, Ph.D.
Vystudovala estetiku na Université Paris 8-Saint Denis v Paříži, doktorát z filozofie obhájila na Université Paris 7-Denis Diderot v Pařízi, habilitovala se z filozofie na Masarykově univerzitě v Brně V letech 2010–2018 působila jako odborná asistentka na Univerzitě Karlově v Praze. V současnosti působí jako odborný pracovník na katedře Mediálních studií Metropolitní univerzity Praha. Kontinuálně se zabývá výzkumem v oblasti vizuálních studií a současné francouzské filosofie, především dekonstrukce a poststrukturalismu. Je autorkou celé řady odborných studií, které byly publikovány především v zahraničních časopisech ( Filozofia, Philosophy Today, Signata, Tumultes a další). Dále je autorkou odborných monografií Fragmenární vidění. Ranciere, Derrida, Nancy (2019), Dekonstrukce podpisu. Jacques Derrida a opakování neopakovatelného (2016), Obraz a moc. Rozhovory s francouzskými mysliteli (2015), Partager le visible. Repenser Foucault (2013), či jednou ze spoluautorek kolektivních monografií Kyberfotografie . Neprůhledné médium a technologický realismus (2019) Gilles Deleuze o literatuře: mezi uměním, animalitou a politikou (2018), Vitalita smrti (2018), How to Make our Signs Clear (2017), New Mediation, New Pop-Culture? (2015), Dejiny sociálneho a politického myslenia (2013), Rozum, nerozum a přesvědčivost obrazů (2011), Du Printemps de Prague a la Chute du Mur de Berlin (2009), Paradoxy a hranice racionality (2007) a dalších. Je členkou několika mezinárodních filozofických asociací.

doc. Mgr. Daniela Jobertová, Ph.D.
Absolvovala magisterské studium anglistiky a romanistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, následně doktorské studium na Divadelní fakultě AMU a zároveň na Univerzitě Paříž VIII – Saint-Denis ve Francii. Dlouhodobě se zabývala francouzskou dramatickou tvorbou, zejména obdobím klasicismu, a také francouzským divadlem druhé poloviny 20. století. Jako překladatelka spolupracovala zejména s divadelním režisérem Radovanem Lipusem, pro něhož překládala hry Marivauxe a Lesage, dále pak překládala např. hry Marguerite Durasové, Bernarda-Marie Koltèse, Pierra de Beaumarchaise, Georgese Feydeaua a další. V současné době vede katedru teorie a kritiky na DAMU, kde učí divadelní kritiku, dějiny divadla, umělecký překlad a odborný překlad; přeložila např. Divadelní slovník Patrice Pavise či – spolu s Janem Hančilem – Americké avantgardní divadlo Arnolda Aronsona . Vydala např. monografii Když mluvit znamená jednat: francouzská dramatická a divadelní tvorba konce 20. století (NAMU: Praha, 2009), je editorkou kolektivní monografie V hlavní roli text: Podoby a proměny scénického čtení (NAMU: Praha, 2014) a spolueditorkou kolektivní monografie Horizonty evropského dramatu: Současný divadelní text mezi dramatickými a postdramatickými tendencemi (NAMU: Praha, 2017). Na AMU uspořádala ve spolupráci s Filosofickým ústavem Akademie věd konferenci Artistic Research: Is There Some Method? (2016). Od roku 2012 je prorektorkou AMU, v letech 2012-2016 pro mezinárodní záležitosti a zajišťování kvality, od roku 2017 pro studijní záležitosti a zajišťování kvality. V současné době je jako pozorovatelka zapojena do společného rozvojového projektu několika českých vysokých škol zaměřeného právě na problematiku akademické integrity a plagiátu.

Ing. Tomáš Langer, Ph.D.
Pedagogicky se dlouhodobě věnuje využívání technologií ve výuce a profesně školnímu managementu, řízení projektů a databázovému zpracování dat. Vystudoval Mezinárodní obchod a Učitelství na Vysoké škole ekonomické v Praze a pedagogické Ph.D. tamtéž se zaměřením na využití metafor a analogií ve vzdělávání. Část profesní dráhy strávil v mezinárodním businessu jako analytik a databázový vývojář, část jako pedagog a manažer ve vyšším odborném a vysokém školství. V současnosti působí na AMU jako manažer a metodik rozsáhlého projektu zaměřeného na vybudování systému zajišťování kvality, reakreditace studijních programů a vývoj studijních opor, a zároveň jako akademický pracovník na VŠE v Praze se zaměřením na tvorbu audiovizuálního vzdělávacího obsahu, learning management systémy a cloudové aplikace ve vzdělávání. Výuce citačních pravidel a využití citačních manažerů se formou workshopů věnuje od roku 2011.

MgA. Mgr. Daniela Machová, Ph.D.
Vystudovala sociologii na FF UK v Praze a v taneční vědu na HAMU. Pět let pracovala jako analytik marketingového výzkumu v mezinárodní agentuře Millward Brown, kde se věnovala kvantitativnímu i kvalitativnímu výzkumu pro klienty Vodafone, Česká spořitelna, Škoda, Cetelem, BEL Sýry, IKEA, Člověk v tísni. Metodologii sociologického výzkumu využívá i ve své badatelské práci, kde se v současnosti zaměřuje na společenský tanec a fenomén tzv. tanečních, v minulosti zkoumala profesi tanečníka, tanečního mistra, taneční studia a taneční publikum. Je redaktorkou a ředitelkou Tanečních aktualit, o. p. s. Publikační činnost: Předávání znalostí mezi tanečními mistry. IN: Národopisná revue , 4/2018; Taneční studia, Struktura a rysy v rámci taneční podnikatelské komunity , Praha 2016; Reflexe polky v tanečních manuálech. IN: Tanec a balet v Čechách, Čechy v tanci a baletu , Praha 2016; Fenomén taneční z pohledu sociálních funkcí v české společnosti 20. a 21. století. IN: Teritoria umění , Praha 2015; Proměny kurzů tance a společenské výchovy pro mládež v Čechách od poloviny 19. století po současnost. IN: Národopisná revue , 3/2015; Svoboda na volné noze versus jistota v angažmá? Sonda do života tanečníků v 21. století v Čechách. IN: Profese tanečníka: mezi obdivem a odsouzením , Praha 2013; Výzkum tanečního publika. Porovnání diváků klasické a alternativní taneční scény. IN: Tanec a společnost, Praha 2009.