KONSTANTY A PROMĚNY SOUDOBÉ HUDEBNÍ ŘEČI; Havlík — Tichý — Dvořáková-Marešová — Krejča

V Nakladatelství AMU právě vychází kolektivní monografie Konstanty a proměny soudobé hudební řeči, která obsahuje čtyři vzájemně se doplňující studie k tématu soudobé hudby. Jejich autory jsou hudební historici a teoretici, kteří působí či působili na Hudební a taneční fakultě AMU a mnohdy jsou též jejími absolventy.

Studie Vladimíra Tichého a Tomáše Krejči se soustředí na páteřní teoretické problémy hudby 20. a počátku 21. století: materiálové prvky (tónový a zvukový materiál) a strukturační principy. Tyto studie směřují převážně do oblasti kompoziční. K nim jsou připojeny dvě studie, které vytčenou problematiku reflektují z hlediska interpretačního a recepčního. Jiřina Dvořáková-Marešová předkládá svou vlastní koncepci analýzy interpretačního výkonu na osnově důkladného systematického pojednání klíčových otázek moderní teorie interpretace. Stať Jaromíra Havlíka doplňuje předchozí trojici zásadních teoretických studií o aspekt recepční, a to případovou studií aféry Vojcek, která může sloužit jako modelový doklad postojů české hudební veřejnosti vůči moderní atonální hudbě v polovině dvacátých let minulého století.

„Předkládaná kolektivní monografie samozřejmě neřeší (neboť to z podstaty věci ani není možné) otázku hudební řeči 20. a počátku 21. století vyčerpávajícím způsobem. Přináší nicméně podle našeho soudu víc než několik izolovaných dílčích sond do nesmírně široké problematiky. Jednotlivé studie jsou vzájemně propojeny tematicky i metodologickým přístupem, zahrnují vedle nových poznatků i snahu o přehlednou rekapitulaci a zhodnocení všeho zásadního, co na dotyčném badatelském poli bylo doposud vykonáno. Co je na předkládané monografii jako celku rovněž, podle našeho názoru, cenné, je důkladná diskuse terminologického aparátu, který bývá (a to se netýká zdaleka jen hudební teorie české nebo česky formulované) občas dosti konfuzní a nadto je obtížně kompatibilní s odbornou terminologií cizojazyčnou, najmě anglickou a německou,“ říká v předmluvě knihy jeden z autorů, muzikolog se zaměřením na hudební historiografii Jaromír Havlík.

Publikace vznikla na Akademii múzických uměni v Praze v rámci projektu „Vývoj evropského hudebního myšlení ve 20. a 21. století z hlediska časové a strukturální artikulace hudební struktury“ podpořeného z prostředků institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace, kterou poskytlo MŠMT v roce 2018.

Více informací o této publikaci i dalších edičních počinech Nakladatelství AMU (včetně e-shopu) najdete ZDE.

 

2. říjen 2020