Václav Strýček: Uplatnění číhá všude

Absolvent katedry produkce najde podle něj široké uplatnění v obrovské řadě dalších oborů. „A vůbec to nemusí být pouze divadelní manažerství,“ říká absolvent katedry produkce na DAMU Václav Strýček. Sám toho může být dobrým příkladem. ako muzikant působí v několika kapelách, ale také za katedrou ve třídách základní školy, kde vyučuje hudební výchovu. I tady každodenně využívá to, co ho škola naučila. Divadlo ale miluje, takže není vůbec vyloučeno, že se k němu jednou vrátí.

Práce v divadle není moc kompatibilní s rodinným životem. Václav Strýček to zjistil poměrně záhy po absolutoriu. „Krátce po ukončení studia se nám s manželkou postupně narodily dvě děti. Máme téměř tříletého syna a devítiměsíční dceru. Z osobních důvodů jsem tedy nemohl nějakou dobu pracovat v divadle, protože tam je provoz hlavně večer, pracuje se tam dlouho a nepravidelně a to není úplně přesně to, co rodina s malými dětmi potřebuje. Takže jsem na nějakou dobu obor opustil,“ přiznává. A doufá, že ta doba nebude moc dlouhá.

Jak se stalo, že jste se ocitl na DAMU jako student na katedře produkce?

Pocházím z umělecky založené rodiny, která měla vždy blízko k hudbě. A právě i prostřednictvím hudby jsem se na střední škole dostal k divadlu. Můj o tři roky starší bratr se opakovaně hlásil na DAMU na herectví na katedru alternativního a loutkového divadla a na DAMU jsme se shodou okolností dostali oba ve stejný rok. S bratrem jsme pak studovali ve stejném ročníku, jen na různých katedrách. Moje rozhodnutí studovat na DAMU tak bylo docela snadné. Věděl jsem, že chci studovat tento obor, a věděl jsem, že chci do Prahy, protože jsem tady měl bráchu.

Jakou jste měl představu o tom, co vás při studiu produkce všechno čeká?

Studovat produkci jsem se rozhodl zhruba ve třeťáku na gymplu. K tomu přispěla i moje máma, která pracuje v České televizi jako dramaturgyně, a vnukla mi myšlenku, že by to mohlo být pro mne, protože v produkční práci se spojuje víc věcí dohromady. Začal jsem se o katedru produkce víc zajímat a úplně jsem se v tom našel, protože tam vás to nevede k jednomu konkrétnímu oboru, ale nechává vám to naopak doširoka otevřené dveře. Mám za to, že absolvent katedry produkce najde široké uplatnění v obrovské řadě dalších oborů a vůbec to nemusí být pouze divadelní manažerství.

Pocházíte z Ostravy. Jednalo se tedy s příchodem na DAMU do Prahy i o úplně novou životní etapu?

Ano. A troufám si říct, že jsme to s bratrem vnímali jako přirozenou změnu, která jednou musí přijít. Věděli jsme, že po maturitě půjdeme studovat do jiného města. Přiznám se, že první roky studia mi vlastně bylo trochu líto spolužáků z Prahy, kteří neměli tuto možnost k osamostatnění se, protože když už člověk studuje ve stejném městě, kde bydlí rodiče, hůře se odůvodňuje, proč by měl jít bydlet jinam. Byl jsem hodně vděčný za tuto zkušenost, kdy jsem se mohl osamostatnit a začít si dělat úplně všechno podle svého. A to říkám s vědomím, že své rodiče miluji a máme spolu skvělý vztah.

Momentálně se vzhledem k vaší rodinné situaci, kdy máte dvě malé děti, produkční práci v divadle profesně nevěnujete; čemu se tedy věnujete nyní?

Krátce po ukončení studia se nám s manželkou postupně narodily dvě děti. Máme téměř tříletého syna a devítiměsíční dceru. Z osobních důvodů jsem tedy nemohl nějakou dobu pracovat v divadle, protože tam je provoz hlavně večer, pracuje se tam dlouho a nepravidelně a to není úplně přesně to, co rodina s malými dětmi potřebuje. Takže jsem na nějakou dobu obor opustil, vrátil jsem se k hudbě, hraji s kapelou a taky učím hudební výchovu na základní škole, a vzhledem k tomu, že poslední dva covidové roky nebyly pro živé umění moc příznivé, jsem rád za tuto možnost fajn práce.

Až děti povyrostou, plánujete návrat k divadlu?

Nevím, jestli přímo k divadlu, ale nejspíš to bude blíž k oboru, který jsem vystudoval. Obrovská výhoda katedry produkce je, že už není zaměřená – jak to bývalo dřív – na jeden model provozování divadla jako baráku s jedním souborem, kde v kanceláři sedí nějaký pan produkční s telefonem na stole a má svůj přesně definovaný úsek práce. Katedra produkce ve své současné podobě připravuje své absolventy na jakékoliv podnikání v oblasti umění, na podnikání v oblasti živého umění a kultury obecně. A dává i širší rozhled v takových oblastech, jako je kulturní plánování. Vím, že absolventi této katedry pracují například v Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy. Škola poskytuje široký rozptyl toho, co se dá po jejím absolvování dělat. I když jezdím s kapelou, denně využívám poznatky, které jsem se naučil – ať už jde o vnitřní systém řízení, práce s rozpočtem, s technikou, se zvukem, nebo i o nástroje marketingu a podobně. Všechno, co jsem se na škole naučil, využiji vlastně v jakémkoliv oboru. Uplatnění, ke kterému mě katedra připravila, číhá všude.

Jaké vlastnosti by podle vás měl mít dobrý produkční?

Myslím, že odpověď nemůže být úplně jednoznačná, právě proto, že uplatnění je tak široké. Profese produkčního zahrnuje různé typy činností. Základním společným prvkem je asi umění propojovat lidi a komunikovat s nimi. Produkční ve firmách, které pořádají velké koncerty, budou muset znát dobře zvukovou techniku či různé specializované softwarové nástroje, tyto znalosti zase tolik nevyužijí například produkční, kteří se spíš věnují propagační stránce a pracují se sociálními médii. Je to skutečně velmi pestrá paleta toho, co produkční může dělat.

Někdy se říká, že produkci člověk nemusí vystudovat, ale stačí, aby měl ty správné vlohy, a zbytek jde tak nějak přirozeně. Jaký je na to váš názor?

Když to řeknu s velkou nadsázkou – nemusíte nikdy studovat vůbec nic. Žádný obor – snad kromě medicíny – nemusíte studovat, abyste ho mohl dělat. Znám spoustu lidí, kteří produkci nestudovali a vykonávají ji. Znám spoustu lidí, kteří produkci vystudovali, a nevěnují se jí. Jako například aktuálně já. Ale to vůbec neznamená, že to studium není užitečné pro život. A hlavně to neznamená, že vám studium nepomůže k tomu, abyste pak profesi vykonával dobře. Studium jakéhokoliv oboru vám poskytne především půdorys, na kterém se pak v praxi pohybujete. Poskytne vám veškeré akademické pozadí. Jasně, že se pak můžete přímo v praxi naučit, jak se věci používají, ale díky akademickému studiu máte znalost nejen toho, jak se různé prostředky používají, ale také toho, jak a proč fungují, co se používalo před nimi a co se asi bude používat po nich. Získáte nějaký kontext, který je podle mne velmi důležitý pro každou práci. Já jsem za studium na katedře produkce rád. Vedlejší efekt studia produkce je, že studenti tohoto oboru jsou velmi žádaní už během studia. Je docela běžné, že už ve druháku nebo ve třeťáku jsou už všichni zaháčkovaní na nějakých projektech, všichni někde pracují, protože podle mne je produkčních na trhu nedostatek. A na rozdíl od všech ostatních oborů se jich do prostoru nechrlí tolik. Po studentech produkce je tak docela velká poptávka.
 
Je studium na DAMU dobré i pro to, že pomůže se získáváním kontaktů?

Samozřejmě, a to zejména těm, kteří chtějí u divadla zůstat a neplánují se po škole věnovat úplně jiným uměleckým oborům, takovým pomůže velmi. I díky tomu, že DAMU je jako škola poměrně malá, intimní, kontaktní a v průběhu pěti let se tam poznáte s celou generací divadelních oborů. Se scénografy, režiséry, herci, dramaturgy a dalšími lidmi z ostatních oborů. Kamarádíte s nimi, chodíte s nimi do hospod a poznáte je i přes různé studentské projekty, na kterých vzájemně spolupracujete. A tahle divadelní generace vás pak provází dalším životem. Kdybych teď skočil do toho světa zpátky, nebylo by to pro mne až tak těžké se vrátit už jen z toho důvodu, že vím, kterým deseti lidem bych zavolal jako prvním, kdybych se chtěl s nimi na něčem podílet, protože se známe z dob studií.

Jaké jsou vaše další profesní plány?

Přiznám se, že to je otázka, kterou si v poslední době sám kladu. Právě touhle dobou se mi ještě spousta plánů mění pod rukama, takže vlastně asi můžu říct jen: Chci žít spokojený život, se spokojenými dětmi a ženou. Ideálně ve světě, kde se neválčí. A to ostatní se uvidí. Nevím, jestli moje další pracovní působení bude v oboru, nebo mimo něj. A i kdybych dělal úplně něco jiného a vy se mě zeptala, jestli jsem rád za to, že jsem produkci studoval, řeknu, že jo. Produkční práce je leckdy velmi náročná i na psychiku, jste v neustálém kontaktu s lidmi, většinou někde uprostřed jejich protichůdných zájmů, kdy zprostředkováváte potřeby z jedné strany a možnosti z druhé strany, ocitáte se pod tlakem a ve stresu. A s tím vším se musíte naučit dokázat vyrovnat. Hlavně velká část předmětů v úvodu studia je tak zaměřená především na práci se sebou samým a s tím, jak si srovnat věci ve vlastní hlavě. Kdyby studium obsahovalo jen toto, i tak by bylo velmi prospěšné a byl to užitečně využitý čas. Člověk takové dovednosti využije všude. I při domácích hádkách. Ne abyste hádky vyhráli, ale aby k nim vůbec nemuselo dojít.

rozhovor najdete také na www.universitas.cz

autorka: Monika Otmarová

foto: Václav Beránek

10. srpen 2022

.