Otevřené publikování je stále častěji vyžadováno jako podmínka u grantů financovaných z veřejných prostředků, což je v České republice upraveno zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Tento zákon zdůrazňuje, že výsledky výzkumu financovaného z veřejných zdrojů by měly být přístupné široké veřejnosti. Grantové agentury, jako je například Grantová agentura České republiky (GA ČR) nebo Evropská komise prostřednictvím programu Horizon Europe, požadují, aby příjemci grantové podpory publikovali své články v režimu open access a zpřístupňovali svá data podle FAIR principů. Tím se zvyšuje transparentnost, efektivní využití financí a možnost dalšího využití výsledků ve vědecké komunitě i mimo ni.
Základním kamenem otevřené vědy je otevřené publikování. Nakladatelé dávají část nebo celý obsah publikací veřejně a volně k dispozici, čímž napomáhají snazšímu šíření vědeckých výstupů. V praxi to funguje tak, že náklady na publikování se někdy přesouvají ze čtenářů na autory v podobě takzvaných poplatků za náklady spjaté s publikováním, APC (Article Processing Charge). Tyto poplatky bývají často poměrně vysoké, v řádu tisíců € za článek. Podle přístupu k poplatkům se dají časopisy dělit na tzv. zelenou, zlatou nebo diamantovou cestu k otevřenému přístupu.
Diamantová cesta znamená, že časopis umožňuje publikovat v otevřeném přístupu autorům zcela zdarma, náklady na publikování jsou hrazeny například institucí, která časopisy vydává. V našem případě se jedná například o Journal for Artistic Research, Živou hudbu či ArteActa.
Zlatá cesta znamená, že články jsou publikovány v otevřeném přístupu po zaplacení APC. Časopis pak zaručí otevřený přístup k článku a jeho dlouhodobou dostupnost.
Zelená cesta znamená, že autor*ka po domluvě s nakladatelem zveřejní svůj článek nezávisle na časopisu v otevřeném přístupu prostřednictvím uložení článku ve vhodném repozitáři a postará se tak o otevřený přístup na vlastní pěst. Samozřejmě je nutné dohodnout se smluvně na takovém postupu s nakladatelem, aby nedošlo například k porušení copyrightu.
APC poplatky představují pro vědce poměrně vysoké náklady. Protože však požadavky na otevřené publikování přicházejí zejména ze strany grantových titulů, jsou zahrnuty v započitatelných nákladech. Proto je dobré s těmito náklady při psaní grantových žádostí počítat, ve výsledku pak agentura, která tyto požadavky klade, též poskytne finance na zaplacení poplatků.
V případě, že hodláte publikovat mimo grantové tituly, lze k publikování vybrat časopisy, které praktikují diamantovou cestu, při níž APC odpadají. Mimo grant vás taky agentury netlačí do výběru časopisů například podle jejich umístění v databázi WOS nebo Scopus.
Další možností jsou tzv. transformační smlouvy, díky nimž mohou být vědcům poplatky sníženy nebo odpuštěny. Mohlo by se zdát, že díky těmto smlouvám je publikování zdarma, toto "zdarma" ovšem znamená, že instituce se musí stát členem konsorcia a zaplatit členské poplatky. AMU není nyní členem konsorcií, které by měly uzavřeny transformační smlouvy.
Otevřené publikování neohrožuje autorská práva, naopak je plně respektuje a umožňuje autorům zachovat kontrolu nad jejich dílem. Při publikování v režimu open access si autoři obvykle ponechávají autorská práva a zároveň si mohou zvolit licenci, která stanovuje, jak může být jejich dílo dále využíváno. Nejčastěji používané licence, například Creative Commons, umožňují autorům definovat podmínky, za kterých mohou ostatní jejich dílo sdílet, upravovat nebo používat, a přitom zajistit, že jim bude přiznáno autorství.
Tento model chrání autory před zneužitím jejich díla, například neoprávněným komerčním využitím, a současně podporuje širší šíření a dopad jejich výzkumu. Otevřené publikování tedy nejen nenarušuje, ale naopak posiluje práva autorů tím, že jim dává větší transparentnost a kontrolu nad tím, jak je jejich práce sdílena a používána, na rozdíl od případu, kdy copyright přechází na vydavatele.
Výběr otevřených licencí umožňuje autorům jednoznačně definovat podmínky, podle nichž lze dále s dílem zacházet. Creative commons (CC) patří k široce rozšířeným otevřeným licencím, poskytují odstupňované možnosti dle míry otevřenosti. Jednotlivé varianty licence se skládají z dílčích částí:
Licence umožňují transparentním způsobem vymezit, jakým způsobem lze s dílem dále zacházet. Principy otevřené vědy se kloní k co nejotevřenějším licencím, pokud je to možné (ideálně CC BY), přičemž zachovávají autorská práva.
Při přidělování licence vlastnímu dílu musíme mít na paměti, že jednou udělená licence může být nahrazena otevřenější, ale naopak pokud bychom licenci později nahradili uzavřenější, nebude tato uzavřenější licence závazná. Dílo totiž může být použito podle podmínek nejotevřenější licence, pod kterou je dohledatelné.
Podrobný manuál k výběru licence najdete zde.
Akademie múzických umění v Praze
Malostranské náměstí 259/12
118 00 Praha 1
IČ: 61384984
DIČ: CZ61384984
ID datové schránky: ikwj9fx
