Zákon o vysokých školách v části osmé Hodnocení vysoké školy ukládá vysoké škole hodnotit činnosti vzdělávací, tvůrčí a činnosti související. Jde tedy o procesní pohled na fungování školy jako klíčový předmět hodnocení, vedle samotných výsledků těchto činností v podobě absolventů, uměleckých děl, výzkumných prací a existujícího zázemí školy. Dokumentem ustavujícím systém zajišťování kvality jsou Pravidla vnitřního hodnocení AMU , a to z pohledu koncepčního v části I., z pohledu organizačního v části II. a z pohledu konkrétních hodnocení činností školy v části IV.
Pojetí kvality na AMU je postaveno na třech pilířích. Prvním je hodnocení činností na základě porovnání naplánované představy o tom, jak má daná činnost probíhat, s reálně dosaženým postupem a návazným odvozením návrhů na zlepšení ze zjištěných diskrepancí; tento aspekt pojetí kvality je univerzální pro všechny tři typy činností školy (např. průběžné vztahování se k akreditaci jako předobrazu vzdělávání). Za druhé se jedná o inovaci jako překračování obvyklé, ustálené či zavedené praxe, které vede k lepším výsledkům či jejich snazšímu a rychlejšímu dosažení; tento aspekt pojetí kvality se primárně týká činností vzdělávacích a souvisejících (např. zjednodušení administrativního procesu). Podstatou třetího pilíře - specificky v oblasti umění - je přirozené směřování k excelenci založené na originalitě a profesionalitě tvorby a jejím přijetí odbornou a uměleckou komunitou.
Vnější ocenění uměleckých výkonů studentů a pedagogů AMU a jejich další profesní úspěšnost jsou klíčovým ukazatelem kvality vzdělávání v oblasti umění na půdě AMU. Pravidelné hodnocení všech činností školy jako podmínek k těmto oceněním vedoucím je pak klíčové pro identifikaci směrů dalšího rozvoje v rovině pedagogické, tvůrčí i péče o zázemí školy.
Kvalitativní cyklus
Koncept "zajišťování kvality" založený na procesech (resp. činnostech), nikoliv jejich výsledcích, vychází z tzv. kvalitativního cyklu (též Demingova cyklu), který znamená uvažování ve čtyřech na sebe navazujících krocích: od návrhu, přes realizaci a reflexi až po úpravu činnosti. Návrh je zamýšlený předobraz činnosti či standard jejího provádění, vůči kterému realizaci činnosti hodnotíme. Realizace znamená činnost AMU - vzdělávací, tvůrčí a související. Reflexe je hodnocení činnosti v předem známém rozsahu a podle předem známých kritérií, přičemž hlavním určujícím kritériem je soulad realizace činnosti s původním záměrem. Úprava je závěr vyplývající z hodnocení, které v případě zjištěných odchylek od zamýšleného průběhu a výsledku činnosti ztělesňuje soubor navržených změn. Faktická implementace změn je již vždy v řídící odpovědnosti příslušné instance v organizační hierarchii školy, podléhá samostatnému rozhodnutí stanovenému harmonogramem a nikdy se nepovažuje za samozřejmou pouze na základě závěrů z hodnocení.
Hodnotící procesy na AMU
Hodnocení je z hlediska příslušnosti hodnotitelů k AMU či k hodnocené činnosti možné dle Pravidel vnitřního hodnocení dělit do tří kategorií, přičemž první dvě kategorie jsou tzv. vnitřním hodnocením dle zákona, třetí kategorie pak tzv. hodnocením vnějším. První kategorií je sebehodnocení , při kterém jsou hodnotitelé zároveň realizátory dané činnosti odpovědnými za její plánování, průběh, výsledky a další rozvoj. Druhou kategorií je vnitřní hodnocení , při kterém jsou hodnotitelé zaměstnanci AMU či členy orgánů AMU, ale nejsou realizátory dané činnosti odpovědnými za její plánování, průběh, výsledky a další rozvoj. Třetí kategorií je vnější hodnocení , při kterém hodnotitelé nejsou zaměstnanci AMU či členové orgánů AMU, ani se žádným způsobem nepodílejí na plánování a průběhu dané činnosti. Vnější hodnocení činnosti vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností Akademie múzických umění v Praze může dle zákona o vysokých školách provádět Národní akreditační úřad pro vysoké školství ; vnějším hodnocením je též evaluace školy odbornou či oborovou agenturou, akreditovanou při mezinárodních asociacích ENQA, EQAR atd.
Specifika hodnocení tvůrčí umělecké činnosti
Specifikem vysokého uměleckého školství v oblasti múzických umění je tvůrčí činnost pedagogů školy jako výkonných umělců, která je typicky vykonávána mimo prostory AMU, tedy v rámci angažmá pedagogů v jiných institucích umělecké scény. Tato umělecká činnost je díky úzkému a zcela nezbytnému vztahu k pedagogickému působení zachycována v Registru uměleckých výkonů (RUV) a skrze něj přístupná jako hodnocení umělecké a odborné úrovně personálního zajištění výuky. Zároveň je zřejmé, že tato umělecká činnost není tvůrčí činností AMU jako takové, která sestává primárně ze studentských děl.
